39 C 183/2025-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu , adresa, -město 23. 6. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit částku 19 345 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 11 309 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost Zaplo finance, s r. o. uzavřela se žalovanou 18. 4. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr 12 800 Kč. První částka 12 000 Kč byla vyplacena na účet žalované 18. 4. 2024. Další částka 800 Kč pak na tentýž účet 23. 5. 2024. Jednalo se o bankovní účet číslo , č. účtu, . Žalovaná se ale dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, byla tedy opakovaně vyzývána k úhradě a dne 7. 12. 2024 informována o zesplatnění úvěru. Žalobkyně se domáhá částky jistiny 11 309 Kč, dále pak smluvního úroku 8 036 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kde si žalovaná vybrala parametry úvěru, tedy jeho výši a termín splatnosti, pak vyplnila registrační formulář se svými osobními údaji. Byla informována o tom, že před schválením úvěru bude poskytovatel nahlížet i do veřejně dostupných databází, aby prověřil schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nicméně uvedla, že aktuálně nemá žádnou dokumentaci ohledně lustrace žalované v příslušných databázi. Žalovaná při uzavření smlouvy sama uvedla, že není v žádném prodlení s úhradou dluhu, není v databázi dlužníků a podobně. Právo vymáhat pohledávku přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024.2. Ve věci byl 3. 7. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, ten byl pro jeho nedoručení žalované zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud dále postupoval podle § 115a o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval, když s tímto postupem zástupce žalobkyně souhlasil již v podané žalobě a žalovaná se nevyjádřila. Zástupce žalobkyně byl také před vyhlášením rozhodnutí informován o tom, že soud nahlíží na smlouvu jako na neplatné právní jednání, a to z důvodů výše sjednaného úroku, žalobkyně byla také vyzvána k předložení důkazů o prověření úvěruschopnosti. Právní zástupce žalobce uvedl, že žádá, aby v případě, že soud by po právní stránce neposoudil jako nárok na doplacení nevráceného úvěru, rozhodl tak, že právním titulem je nárok na vydání bezdůvodného obohacení.3. Skutkové tvrzení žalobkyně byla prokazována listinami. Soudu byla předložena smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, s datem podpisu 18. 4. 2024, která byla podepsána ze strany žalobkyně unikátním kódem 18. 4. 2024 ve 20:08:15 hodin. Žalovaná je označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem i emailovou adresou. Uvádí se, že má na základě uvedené smlouvy možnost čerpat úvěr do 12 000 Kč nezajištěný s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěrový rámec byl nastaven 12 000 Kč, počáteční výše 2 079 Kč s tím, že každý měsíc se může měnit minimální měsíční splátka na jistinu i úrok, což upravovaly obchodní podmínky, splátka měla být splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období 30 dnů. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 150 % ročně, RPSN 311,30 %. Úvěr byl poskytován na dobu neurčitou. V článku V uvedené smlouvy jsou upraveny důsledky prodlení, včetně možnosti účtovat sankce, v článku VI je pak uvedeno možné odstoupení od smlouvy jak ze strany klienta, tak možnost odstoupení pro případ prodlení, kterého může využít poskytovatel úvěru. Provedení úhrady na účet žalobkyně bylo prokázáno výpisem z bankovního účtu banky , Anonymizováno, , kde 18. 4. 2024 je evidována odchozí platba 12 000 Kč na účet číslo , č. účtu, . Další platba je pak evidována na tentýž účet 23. 5. 2024 ve výši 800 Kč. Upomínkou ze dne 7. 12. 2024 byla žalovaná vyzvána právní předchůdkyní žalobkyně k zaplacení dlužné částky s tím, že se jedná o celkem 19 444 Kč, v této částce je uvedena jistina, smluvní úrok, dále pak smluvní pokuta 49 Kč a poplatek za upomínku 50 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokazována dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Pohledávka za žalovanou figuruje v seznamu převáděných pohledávek pod číslem , hodnota, . Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení pohledávky při oznámení o jejím postoupení, a to jednak právní předchůdkyní žalobkyně 15. 1. 2025, dále pak právním zástupcem žalobkyně. Soud také vyžádal informaci , Anonymizováno, o tom, kdo byl majitelem účtu uváděného v žalobních tvrzeních v roce 2024 a zda uvedené částky na tento účet byly připsány, což bylo potvrzeno. Další důkazy navrhovány, ani prováděny nebyly, zástupce žalobkyně doklady o prověření schopnosti žalované úvěr splácet nedoložil.4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.6. Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející lidské cítění.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěry schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Po předložení listinných důkazů soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný pouze z části, a to nikoliv ze smlouvy o úvěru, nárok byl posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení právě s odkazem na § 2991 obč. zák.10. Soud má za prokázané to, že na účet žalované bylo zasláno celkem 12 800 Kč z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Nicméně smlouva tak, jak byla uzavřena dle tvrzení žalobkyně formou webového rozhraní, je považována za neplatné právní jednání. Kromě toho, že žalobkyně neprokázala, že to byla právě žalovaná, kdo ověřoval svoji totožnost, zásadní pro posouzení neplatnosti je ale to, že žalobkyně neposkytla žádné důkazy o tom, že by kdokoliv řešil se žalovanou či s příjemcem finančních prostředků úvěruschopnost. Žalobkyně, ačkoliv byla vyzvána k předložení těchto důkazů, na výzvu vůbec nereagovala a tyto údaje neposkytla. Proto je smlouva posouzena jako neplatné právní jednání, když k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.11. Proto bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 11 309 Kč, kterou žalobkyně označila za nesplacenou jistinu a žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by hradila více, se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná se naopak naprosto neobtěžovala se soudem hovořit a případně prokazovat, že by snad jinou část uvedeného úvěru splatila. Úrok z prodlení byl přiznán od data následujícího po zaslání výzvy k zaplacení. Ve zbývající částce 8 036 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud konstatoval, že lze hovořit v podstatě o obdobném poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je-li zvažováno i příslušenství pohledávky v případné kapitalizované částce.13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.