11 C 30/2024-99 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou tomuto soudu dne 6. 8. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 500 000 Kč, představující v částce 400 000 Kč ztížení společenského uplatnění a v částce 100 000 Kč další nemajetkovou újmu. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že dne 6. 8. 2021 došlo na pracovišti , právnická osoba, , se sídlem v Plzni, , adresa, , při odpolední směně k pracovnímu úrazu, kdy žalobci po chodidle levé nohy přejel paletový vozík, pracovní úraz žalobce řádně nahlásil, ošetřen byl dne 7. 8. 2021. Ze strany Zdravotnického střediska , Anonymizováno, ČR ve Věznici , adresa, nebyla žalobci poskytnuta adekvátní lékařská péče, když ošetřující lékař pochybil při stanovení diagnózy a zranění diagnostikoval jako subluxaci (vykloubení) malíku levé dolní končetiny, ale dle názoru žalobce se jednalo o zlomeninu. Jako hlavní pochybení žalobce spatřuje, že ze strany žalované došlo k nesprávnému postupu při léčení úrazu, čímž mu vznikly trvalé následky. Žalobce poukázal na to, že dne 9. 8. 2021 nebyl proveden RTG z důvodu, že má laboratoř dovolenou, RTG mu byl proveden až s odstupem času a právě vzhledem k této prodlevě mohlo dojít ke zkreslení při stanovení diagnózy, kdy ze zprávy ze dne 31. 8. 2021 lze vyčíst, že deformace nevylučuje frakturu v proxim I.P skloubení. Takže lze dle žalobce připustit možnost, že se opravdu jednalo o frakturu a nikoliv o subluxaci. Z důvodu nesprávného léčebného postupu vznikly žalobci trvalé následky, jelikož mu nebyla prováděna fixace jeho zranění a došlo tak k samovolnému zhojení bez řádné péče. Fixace je uvedena ve zprávě ze dne 7. 8. 2021 v rámci prvotního vyšetření a ve zprávě ze dne 22. 10. 2021 v rámci vyšetření ve FN , adresa, , což bylo téměř tři měsíce po úrazu, v té době byl již malík deformován, takže v době opětovné fixace malíku levé dolní končetiny byl ten již ve stavu, kdy toto nemohlo mít vliv na zhojení či nápravu utrpěného poranění. U žalobce následkem toho došlo k deformaci malíku na levé dolní končetině, čímž je dotčen vzhled dolní končetiny a její funkčnost, deformace má vliv na stabilitu při chůzi, občas dojde k podlomení končetiny, velice často žalobce pociťuje bolest v levé dolní končetině v oblasti malíku, zejména při chůzi, ale i při běžných úkonech jako je zvedání se z postele, není schopen vykonávat sportovní aktivity, je nadále výrazně omezen při výkonu zaměstnání, nemůže pracovat v takovém rozsahu jako dříve. Trpí silnými bolestmi a stal se pravidelným uživatelem léků proti bolesti, bez jejíchž užívání se nevyspí. Nemajetkovou újmu požadoval žalobce za duševní útrapy, které musel vytrpět.2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, vyjádřil se zejména v podání ze dne 13. 1. 2025, v němž potvrdil, že dne 6. 8. 2021 v 16:50 hod. oznámil žalobce dozorci z vnitřního pracoviště , jméno FO, 5, že si v průběhu zaměstnání přejel paletovým vozíkem malíček a prsteníček levé nohy. Cizí zavinění žalobce popíral. Žalobci bylo poskytnuto ošetření a následně byl předveden k vrchnímu inspektorovi strážní služby k provedení orientační dechové zkoušky, která byla negativní, následně byl převeden na Zdravotnické středisko Věznice , adresa, . Ze služebního záznamu vyplývá, že žalobci bylo po způsobení si úrazu ihned poskytnuto prvotní ošetření a taktéž byl převezen na Zdravotnické středisko Věznice , adresa, . Nebyl dále důvod k přivolání rychlé záchranné služby a v záznamech Věznice , adresa, není uvedeno, že by zranění žalobce například z důvodu bolestivosti vyžadovalo jiné ošetření, než kterému bylo poskytnuto. Zdravotnické středisko je součástí věznice a je ambulantním zdravotnickým zařízením. Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že dne 7. 8. 2021 byl žalobce předveden na Zdravotnické středisko věznice k ošetření v souvislosti s úrazem, který utrpěl dne 6. 8. 2021 na pracovišti, při ošetření byl zjištěn otok V. prstu levé dolní končetiny bez oděrek, poranění bylo ošetřeno náplasťovou fixací, ke zmírnění bolesti byla žalobci vydána analgetika, dále bylo doporučeno provedení lékařského vyšetření, lékařské vyšetření bylo provedeno dne 9. 8. 2021 na Zdravotnickém středisku věznice, byl zjištěn hematom malíku a stav byl uzavřen jako tzv. kontuze (zhmoždění), zlomenina se nezdá, při kontrole žalobce dne 17. 8. 2021 byly vypsány žádanky na RTG pravé nohy a levého hlezna. Dne 31. 8. 2021 uvedl praktický lékař ve věznici, že stav žalobce se nemění. V návaznosti na to bylo provedeno RTG nohy – malíku levé dolní končetiny popsané dne 1. 9. 2021 lékařem Kliniky zobrazovacích metod FN , adresa, se závěrem: nihil traumaticum (bez poranění). RTG vyšetření podezření praktického lékaře na zlomeninu vyloučilo. Dne 7. 9. 2021 při kontrole na zdravotnickém středisku subjektivně stav beze změn, objektivně zjištěna u žalobce deformita malíku obou nohou, vlevo palčivě citlivé. Dne 19. 10. 2021 žalobce uváděl bolestivost levé nohy, vzhledem k dlouhotrvající pracovní neschopnosti doporučena kontrola na chirurgické ambulanci, ta byla provedena dne 22. 10. 2021, kde lékař zjistil bolestivost malíku levé nohy s lehkým otokem a defiguraci IP kloubu, z RTG hlezna a levé nohy zjištěno, že skelet je bez zřetelných čerstvých traumatických změn. Závěr vyšetření byl: inveterovaná posttraumatická subluxace IP kloubu malíku levé dolní končetiny, léčba: náplasťová fixace a chůze do bolesti. Ještě dne 7. 12. 2021 si žalobce stěžoval na bolestivost pátého prstu levé dolní končetiny, ale prst je klidný. Pracovní neschopnost byla k tomuto dni ukončena. Dle žalovaného ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že v rámci ošetření úrazu žalobce již od počátku byla aplikována fixace postiženého místa, tedy malíku levé dolní končetiny, což je léčba dostačující v případě léčby subluxace, tzv. neúplného vykloubení, ale i zlomenin kůstek malíku dolní končetiny, takže již od počátku léčby byla aplikována léčba-fixace, která byla žalobci následně doporučena ve Fakultní nemocnici , adresa, . Provedením RTG nohy-malíku LDK a následujícím popisem lékařky Kliniky zobrazovacích metod FN , adresa, dne 1. 9. 2021 byla vyloučena žalobcem uvedená zlomenina malíku LDK. V souvislosti s délkou pracovní neschopnosti lze uvést, že žalobce byl po pracovním úrazu nadále léčen. Zápisy ve zdravotnické dokumentaci je také vyvráceno tvrzení žalobce o deformaci malíku LDK po úrazu, jelikož ošetřující lékař při kontrole dne 7. 9. 2021 zjistil u žalobce deformitu malíků obou nohou. Žalovaný má tedy za to, že zdravotnickým střediskem Věznice , adresa, byla žalobci poskytována adekvátní lékařská péče, což se i potvrdilo při vyšetření u mimovězeňského poskytovatele zdravotní péče ve Fakultní nemocnici , adresa, . Žalobce byl od 15. 5. 2020 do svého propuštění pracovně zařazen u společnosti , jméno FO, , právnická osoba, . jako dělník v kovovýrobě, lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 9. 12. 2021, tedy po ukončení DPN, byl žalobce uznán zdravotně způsobilým bez omezení pro výkon uvedeného zařazení. Také při periodické pracovně lékařské prohlídce dne 25. 5. 2023 byl vydán lékařský posudek, kdy byl žalobce opět uznán zdravotně způsobilým bez omezení pro výkon uvedeného zařazení. Při těchto prohlídkách žalobce neuváděl problémy, které by mu znemožňovaly nebo omezovaly při výkonu práce v souvislosti s úrazem malíku LDK. Žalovaný rovněž namítl nedostatek pasivní legitimace žalovaného, má za to, že případné neposkytnutí zdravotní péče Zdravotnickým střediskem věznice odsouzenému by bylo v rozporu s ustanovením § 16 odst. 6 zákona č. 169/1999 Sb. zákona o výkonu trestu odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že se jedná o nesprávný úřední postup podřaditelný pod ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. a příslušné k jednání jménem státu je v takovém případě , právnická osoba, , jemuž je Vězeňská služba podřízena. Žalovaný uzavřel, že má za to, že Zdravotnické středisko Věznice , adresa, se žádného pochybení nedopustilo a navrhl zamítnutí podané žaloby.3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že u žalobce došlo dne 6. 8. 2021 k úrazu na pracovišti , právnická osoba, , kde žalobce pracoval v rámci výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, , nebylo rovněž sporu o tom, že byl následně, a to od 7. 8. 2021, léčen ve Zdravotnickém středisku , Anonymizováno, ve Věznici , adresa, . Žalobcem byla namítána nesprávnost zdravotní péče, která mu byla poskytnuta ze strany , právnická osoba, , Anonymizováno, ve Věznici , adresa, . V takovém případě je nutno dovodit pasivní věcnou legitimaci žalovaného jako osoby odpovídající za takovouto újmu, neboť dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2014 sp. zn. , spisová značka, za újmu vzniklou osobě ve výkonu trestu odnětí svobody při poskytování zdravotní péče ze strany lékařů , právnická osoba, či v jejich zdravotnických zařízeních odpovídá stát podle obecných ustanovení o náhradě škody. Nejedná se tedy o odpovědnost státu za nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb.4. Pokud se jedná o samotné zranění žalobce a jeho následnou léčbu, prvotní stav žalobce vyplývá ze Služebního záznamu Vězn