21 C 15/2026-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 1. 2026 a doplněnou dne 6. 2. 2026 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 67 605,21 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 27. 2. 2021 se žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Nejdříve na základě této čerpala částku 24 990Kč (účelový úvěr), kterou se zavázala žalobkyni splatit v měsíčních splátkách po 1 250 Kč, následně žalovaná načerpala celkem 135 644Kč a uhradila celkem , hodnota, splátek v celkové výši 136 012,84Kč. Účelová část úvěru nebyla úročena, neúčelová pak sazbou ve výši 28 % ročně, kdy žalobkyně požaduje toliko 26,45 %. Úvěruschopnost žalované byla řádně prověřena. Žalovaná následně přestala hradit splátky řádně a včas, žalobkyně ji vyzvala k nápravě ve lhůtě 30ti dnů. Jelikož žalovaná přes tuto výzvu neuhradila svůj dluh, rozhodla se žalobkyně v souladu se smlouvou přistoupit k odstoupení od smlouvy. V souladu s částí 5 odst. 8 smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobkyně považuje pohledávku za splatnou ke dni 13. 9. 2025. Žalovaná částka se pak skládá z jistiny ve výši 65 105,21 Kč a smluvních poplatků ve výši 2 500 Kč (400Kč za první upomínku, 600Kč za druhou upomínku a 1 500Kč za předčasné ukončení smlouvy z důvodu nehrazení splátek, vše dle části D) sazebníku jako nedílné součásti uzavřené smlouvy). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou, když ani přes tuto dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání konanému dne 27. 4. 2026 od 10:30 hod. se bez předchozí omluvy nedostavila3. Z provedeného dokazování má pak soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 2. 2021 uzavřené mezi účastníky má soud za prokázané, že se touto žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s limitem ve výši 30 000 Kč, a naopak žalovaná se zavázal tento splatit v pravidelných 20měsíčních splátkách v celkové výši 1 250 Kč. Fakticky pak bylo první čerpání v částce 24 990Kč na nákup mobilního telefonu značky , Anonymizováno, . Účelová část úvěru nebyla úročena, neúčelová pak sazbou ve výši 28 % ročně. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala má soud za prokázané, že žalovaná načerpala celkem 135 644Kč a uhradila celkem , hodnota, splátek v celkové výši 136 012,84Kč (to vyplývá i z žalobkyní předloženého soupisu plateb a čerpání). Dopisem ze dne 1. 9. 2025 odstoupila žalobkyně od úvěrové smlouvy pro neuhrazení splátek žalovanou delší než 3 měsíce. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 11. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že totožnost žalované byla ověřena dle jejího občanského a řidičského průkazu (fotokopie přiloženy), žalovaná dosahovala příjmu 27 483Kč, náklady na bydlení činily 2 500Kč a splátky dalších úvěrů 14 461,16Kč. Uvedené částky pak byly ověřeny z předloženého výpisu z účtu žalované.4. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.7. Po právním zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a ta se je zavázala společně s úroky vrátit. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaná nikoli, když se dostal s placením úvěru do prodlení delším než 3 měsíce. Žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva dle § 1931 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 1. 9. 2025, který je považován ve smyslu ujednání dle bodu 5 odst. 8 smlouvy za řádně doručený 10 tým kalendářním dnem po odeslání na adresu žalované. Tím se stal celý dluh splatným. Žalobkyně tak požaduje po žalované k zaplacení nevrácenou jistinu ve výši 65 105,21 Kč a částku 2 500Kč za smluvní poplatky dle ceníku, který byl součástí smlouvy. Soud ani neshledal nepřiměřeným úrok sjednaný účastníky ve výši 28 % ročně. Soud má též za to, že žalobkyně dostála svým povinnostem řádně posoudit úvěruschopnosti žalované při uzavírání úvěrové smlouvy, když příjmy a výdaje žalované byly ověřeny dle jí předloženého výpisu z účtu. Navíc žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu uhradila žalobkyni celkem 39měsíčních splátek, z čehož je taktéž patrné, že byla schopna svému závazku dostát. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. v rozhodném znění jdoucí od data následujícího po splatnosti celého dluhu tedy od 14. 9. 2025 a ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v této části vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 381 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 3 820 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 67 605,21 Kč) za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé, zaslání kvalifikované výzvy a účast na jednání dne 27. 4. 2026) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 4500 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu úkonů a paušálů. Náklady řízení tak představují částku ve výši 24 047,80Kč.9. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř. a žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. Místo plnění u nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.