21 C 7/2026-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 120 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na základě uzavřené smlouvy dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Fakturou č. , hodnota, se splatností ke dni 17. 4. 2024 byla žalovanému vyúčtována částka 15 120 Kč představující cenu za spotřebovaný plyn a související služby. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani po upomínkách, které mu byly zaslány.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, soud proto jeho souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů.4. Z těchto pak byl zjištěn skutkový stav zcela odpovídající tvrzením žalobkyně. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, ze dne 10. 11. 2021, jejíž součástí je Ceník a Obchodní podmínky má soud za prokázané, že touto smlouvu ze žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal za tyto dodávky a služby s tím související hradit sjednanou cenu. Z faktury č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2024 bylo zjištěno, že její prostřednictvím byl žalovaný vyzván k úhradě částky 15 120 Kč představující nedoplatek za plyn odebraný v období od 21. 9. 2023 do 11. 3. 2024 se spotřebou 544 m3 (ve výsledné částce pak byly zohledněny žalovaným uhrazené zálohy ve výši 3 500Kč). Z předžalobní upomínky ze dne 1. 8. 2025 a z potvrzení o podání z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k dobrovolnému splnění svého dluhu.5. Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. – energetického zákona, který upravuje mj. i podmínky podnikání v plynárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, se smlouvou o dodávce plynu zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezeným množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jednak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance.6. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. V souzené věci spolu žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, kterou soud právně posoudil podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb. a podle § 2079 a násl. obč. zák. Žalobkyni vznikla z této smlouvy povinnost dodávat žalovanému plyn a žalovanému vznikla povinnost platit za něj sjednanou cenu. Žalobkyně ve výše uvedeném období svůj závazek splnila, když žalovanému plym v celkových množstvích uvedených shora skutečně dodala; o správnosti výpočtů ceny za dodaný plyn v celkových výších dle předložených faktur soud nemá důvod pochybovat a v podrobnostech na ně odkazuje. Žalovaný své smluvní povinnosti porušil, když vyfakturovanou cenu za dodávky plynu neuhradil. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil rovněž povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák., neboť žalovaný neuhradil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti. Výše tohoto pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 120 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.10. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalovanému určeny jako běžné třídenní dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.