28 C 38/2026-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 16 045 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. a Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla reg. zn. , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru od 1350 cm3 do 1850 cm3, kdy toto vozidlo bylo v době 26. 4. 2024 do 26. 3. 2025 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (335 dní bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě ve výši 47 Kč za celkem 335 dní. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 15 745 Kč a dále žádala poplatek spojený s mimosoudním uplatňováním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin (výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínka, předžalobní výzva, doklad o odeslání, sdělení , adresa, , odbor registru vozidel a řidičů) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žalovanému, který v označeném období provozoval vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve. ve výši 47 Kč denně, tedy 15 745 Kč za 335 dní. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni nejen tento zákonný příspěvek, ale i požadované náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, na jejichž zaplacení má žalobkyně nárok podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., které je příslušenstvím primární pohledávky v souladu s § 513 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a také zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 513/2013 Sb., neboť žalovaný se nezaplacením zákonného příspěvku ve stanovené lhůtě dostal do prodlení.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta určenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za tři úkony právní služby po 400 Kč (výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby) a v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč.7. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy stanovil žalovanému k plnění běžnou třídenní lhůtu k plnění.