28 C 383/2025-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 24. 9. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 11 566,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, distančním způsobem Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 800 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, kdy zjistila celkový počet členů domácnosti žijící ve společné hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů v domácnosti žijící ve společné hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a podobně. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech jako výpis z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku a dalších. Poté došlo k uzavření smlouvy distančním způsobem, kdy úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 5 000 Kč dne , datum, . Žalovaná však úvěr řádně a včas nehradila, proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovanou informovala e-mailem ze dne 4. 4. 2025 o vypovězení smlouvy. Závazek žalované se skládá z jistiny ve výši 4 999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6 374,70 Kč a poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 14,40 Kč. Požadovaný smluvní úrok je na základě smluvního ujednání, kde se žalovaná zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, kdy tuto žalobkyně požadovala pouze za prvních 90 dní prodlení žalované, tedy za období od 4. 1. 2025 do 4. 4. 2025 ve výši 77,67 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv k jejímu uhrazení byla vyzývána předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, distančním způsobem Smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 12 800 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1,066 % denně s tím, že datum splatnosti bylo stanoveno na , datum, . S ohledem na níže uvedené závěry o absolutní neplatnosti této smlouvy soud další skutková zjištění z této smlouvy již považoval za bezvýznamná. Z přehledu bankovních transakcí má soud za prokázané, že dne , datum, byla žalované vyplacena částka 5 000 Kč, tato skutečnost byla potvrzena i sdělením , právnická osoba, . Z údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že RPSN byla uvedena ve výši 2087,80 %. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela v rámci posouzení úvěruschopnosti z ověřeného čistého měsíčního příjmu 20 500 Kč, přičemž výše čistého příjmu uvedená žalovanou činila 14 000 Kč s tím, že měsíční výdaje byly uvedeny v částce 9 760 Kč, disponibilní příjem byl spočítán na částku 4 200 Kč a posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné. Žalobkyně předložila tabulku identifikovaných příjmů žalované. E-mailem ze dne 4. 4. 2025 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 12.7.2025 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky do 3 dnů od jejího doručení, tato byla odeslána dne 21.7. 2025. K výzvě soudu žalobkyně k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti uvedla, že ověřená částka 20 050 Kč čistého měsíčního příjmu umožnila žalované bezproblémové splacení úvěru, dále odkázala na výpis z účtu žalované s tím, že žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech ( Centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr TelcoScore, registr politicky aktivních osob). Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, oproti zjištěním žalobkyně má soud za prokázaný toliko pravidelný příjem z Úřadu práce ve výši cca 14 000 Kč, z účtu dále byl zjištěn příjem 2 000 Kč z půjčky od společnosti , Anonymizováno, , další transakce na účtu spíše svědčily o výdajích přesahujících příjmy.5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takovéto smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Pokud je to nezbytné, pak i z databáze umožňující posouzení úvěru schopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. Podle § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. V daném případě se soud se v prvé řadě zabýval tím, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Soud dopěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala dle shora uvedených ustanovení, kdy vyhodnotila, že žalovaná „měla na splácení úvěru“, ačkoliv z předložených listin vyplývá opak. Již skutečnost, že žalovaná projevila zájem o poskytnutí úvěru v poměrně malé výši 5 000 Kč, což svědčí o její nepříznivé finanční situaci, měla vést žalobkyni k o to větší obezřetnosti v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované. Z předložených listin je zřejmé, že jediným ověřeným pravidelným příjmem byla toliko dávka od Úřadu práce ve výši 14 000 Kč, což ostatně žalobkyni sdělila i žalovaná. Taktéž z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že výdaje převyšovaly její příjmy, kdy žalovaná taktéž využila půjčku od dalšího nebankovního subjektu v částce 2 000 Kč. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy schopna poskytnutý úvěr ve velmi krátké době splatnosti řádně uhradit a žalobkyně ji tak vystavila riziku úhrady vysokých sankcí, které byly pro případ prodlení žalované sjednány. Závěr, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla osobou schopnou úvěr splácet je podpořen i tím, že na předmětný neuhradila ničeho. Ze shora uvedených důvodů je tak nutno hledět na smlouvu jako neplatné právní jednání, když k této neplatnosti je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky představující vyplacené peněžní prostředky představující bezdůvodné obohacení ve výši 5 000 Kč, co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.10. Tím, že žalovaná neplnila, dostala se do prodlení. Žalobkyně prokázala, že předžalobní upomínku s lhůtou k plnění v trvání tří dnů žalované odeslala dne 21.7.2025, dle ust. § 573 obč. zák. domněnka doby dojití nastala ke dni 24.7.2025, žalovaná tak byla povinna nejpozději plnit do 27.7.2025 a pokud tak neučinila, od 28.7.2025 se dostala se svým závazkem do prodlení ( § 1970 obč. zák.).11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, který byl zhruba stejný.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem občanského soudního řádu, kdy soud žalované stanovil 14-ti denní lhůtu k plnění, byť žalovaná zůstala v průběhu celého řízení zcela pasivní, tedy nebylo možné zjistit její současnou finanční situaci, avšak s ohledem na výši dlužné částky soud tuto lhůtu považuje jako přiměřenou a dostačující k tomu, aby žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni řádně a včas splnila a vyhnula se tak vykonávacímu řízení.