28 C 4/2026-28 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 1. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vyklidit bytovou jednotku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, , na adrese , adresa, , kdy žalovaná předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 27. 1. 2025. Od měsíce srpen 2025 přestala žalovaná hradit nájemné a zálohy na služby, kdy dluží na nájemném a službách částku za celkem šest měsíců, což představuje hrubé porušení jejich povinností zvlášť závažným způsobem. Žalobce dopisem ze dne 18. 9. 2025 vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného s náhradní lhůtou k plnění a s upozorněním na možnost výpovědi z nájmu. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, proto jí byla doručena dne 17. 10. 2025 výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby dle § 2291 Občanského zákoníku, přičemž nájemní vztah zanikl dnem doručení výpovědi, tj. k 17. 5. 2025. Žalovaná byla po zániku nájmu opakovaně vyzývána k vyklizení bytu, avšak do dnešního dne žalobci byt nepředala a užívá jej bez právního důvodu.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 1. 2025 má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byla shora uvedená bytová jednotka, a to počínaje od 1. 2. 2025 na dobu určitou do 31. 1. 2026. Žalovaná se zavázala uhradit nájemné ve výši 12 900 Kč a vedle nájemného byla povinna platit pronajímateli zálohy za sjednané služby spojené s užíváním bytu a společných prostor, kdy při počtu maximálně čtyř osob užívající byt byly zálohy sjednány v celkové výši 4 200 Kč. Z protokolu o odevzdání bytu má soud za prokázané, že byt byl žalované předán dne 27. 1. 2025. Vlastnické právo žalobce k bytové jednotce vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí. Dopisem ze dne 17. 9. 2025 byla žalovaná upozorněna na dlužné nájemné za měsíc srpen 2025 a za měsíc září 2025 a vyzvána k okamžité úhradě dlužného nájemného s tím, že byla upozorněna taktéž na to, že její jednání je považováno za porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, které zakládá právo pronajímatele vypovědět nájem bez výpovědní doby. Dopisem ze dne 14. 10. 2025 byla dána žalované výpověď z nájmu bytu dle § 2291 odst. 1 Občanského zákoníku a žalovaná byla vyzvána, aby byt odevzdala bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Z doručenky České pošty bylo prokázáno, že obě tyto výzvy byly žalované zaslány. Žalobce vyzval žalovanou k vyklizení bytu v rámci předžalobní upomínky ze dne 24. 11. 2025, kdy i tato zásilka byla žalované doporučeně zaslána. Soud má za prokázané, že žalovaná dosud předmětnou bytovou jednotku nevyklidila a žalobci nepředala, když bylo případně na žalované, aby tvrdila a prokazovala opak, ale nestalo se tak.5. Podle § 2291 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, poruší-li nájemce svůj povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců.6. Podle § 2292 Občanského zákoníku, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání k přístupu do bytu a v jeho užívání.7. Podle § 1040 odst. 1 Občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jí vydal.8. Podle § 1042 Občanského zákoníku, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje, nebo jej ruší jinak, než tím, že mu věc zadržuje.9. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Žalobce prokázal, že mezi účastníky byla uzavřena platná nájemní smlouva a nájemní vztah skončil výpovědí dle § 2291 odst. 1, 2 Občanského zákoníku, neboť žalovaná nezaplatila nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Žalované tak vznikla povinnost podle § 2292 Občanského zákoníku byt vyklidit a předat jej žalobci, pokud tak dosud neučinila, nadále zasahuje do jeho vlastnického práva k bytu a žalobce má tak právo domáhat se vůči žalované, aby předmětný byt vyklidila a tím upustila od zásahu do jeho vlastnického práva. Soud tak žalobě zcela vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno dle § 146 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni jako plně úspěšné soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, kdy tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5000 Kč a dále nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle kterému účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů náleží částka 300 Kč, představující 200 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva). Celkem tak náklady řízení činí 5 600 Kč.11. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.