30 C 283/2025-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně uplatnila pohledávku v částce 11 791,03 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 9. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky se smluveným úrokem 16,90 % ročně v pravidelných splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 10. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsící, ve kterém byla uzavřena smlouva. Žalovaný se dále zavázala zaplatit poplatky dle ceníku žalobkyně. Podle Smlouvy o revolvingovém úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnil řádně a včas. Protože došlo k neplnění smluvních podmínek, kdy došlo k prodlení s úhradou více splátek, využila žalobkyně smluvního oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni 3. 1. 2025. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 20. 6. 2025. Žalovaný ani poté neuhradil své závazky, přičemž nadále dluží žalobkyni částku 9 983,20 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 1 807,83 Kč, částku 1 126,60 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 12 % ročně počítaného z jistiny úvěru od 13. 7. 2024 do 16. 6. 2025, částku ve výši 565,96 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne 4. 1. 2025 do 16. 6. 2025 a dále smluvní úrok 12 % ročně z částky 9 983,20 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12 % ročně z částky 9 983,20 Kč od 17. 6. 2025 do zaplacení. Žalobkyně před schválením úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž z předložených listin (smlouvou o revolvingovém úvěru, potvrzením o poskytnutí finančních prostředků, záznam o zaplacených splátkách úvěru, upomínka k úhradě, oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný, sazebník poplatků, výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, , předžalobní výzva, poštovní arch, posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 30. 9. 2016 včetně informace z CCB, výpisy, žádost o úvěru ze dne 30. 9. 2016, podací arch k zesplatnění) zjistil skutečnosti, které odpovídají tvrzením žalobkyně, proti nimž žalovaný neuplatnil žádnou obranu.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem (především z jeho měsíčního příjmu ve výši 15 102 Kč). Tyto byly hodnoceny individuálně. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalobkyně porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla žalobkyní zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila.5. Nárok žalobkyně je důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky v dohodnuté době vyplývá z § 2395 a § 2399 odst. 1 o. z., poplatky pak ze smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to v zákonné sazbě dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud žalobě vyhověl a k plnění určil běžnou lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 791,03 Kč sestávající se z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení) a 2x 400 Kč za úkony právní služby po 1. 1. 2025 (předžalobní výzva, návrh ve věci samé) realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč. Náhrada za doplnění žaloby ze dne 12. 12. 2025 nebyla žalobkyni přiznána, neboť tento úkon nebyl soudem posouzen jako účelně vynaložený s ohledem na fakt, že v něm uvedené skutečnosti mohly být obsaženy již v samotné žalobě, čehož si žalobkyně mohla a měla být vědoma.