34 C 352/2025-56 – Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 128 139 Kč s úrokem ve výši 78,07 % ročně z částky 93 991,32 Kč od 23. 8. 2025 do 15. 9. 2025 ve výši 4 679,28 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 93 991,32 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, nejvýše však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 8. 2025 dosáhne částky 374 169 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 113 658 Kč od 23. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na podkladě této smlouvy dne , datum, poskytla žalovanému úvěr ve výši 95 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 78,07 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 6 496 Kč splatných vždy k 17. dni daného kalendářního měsíce počínaje březnem 2025.3. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit úvěr z dokladů o příjmech a prohlášení dlužníka. Dále ověřila úvěrovou historii v nebankovním registru klientských informací.4. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy. Do zesplatnění úvěru uhradil pouze tři splátky po 6 496 Kč, a to dne , datum, , , datum, a , datum, . V důsledku jeho prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy, kde bylo ujednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru.5. Než došlo k zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1 smlouvy, v níž byla ujednána ve prospěch žalobkyně smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, kdy žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za splátky č. , hodnota, a 5. Dále jí vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, kde byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, kdy se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením náhrady nákladů za splátky č. , hodnota, a 5.6. K zesplatnění celého úvěru došlo dne , datum, . V souladu s ujednáním bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru, která dosáhla výše 112 260,67 Kč. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, bude povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od , datum, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru a že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby jejího úplného zaplacení.7. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 112 260,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od , datum, do podání žaloby, kterou kapitalizuje částkou 14 481,54 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající původní jistině úvěru ve výši 93 991,32 Kč od , datum, do zaplacení, který je ve smlouvě sjednán v sazbě 78,07 % ročně do , datum, a od , datum, pouze v sazbě 12 % ročně, nejvýše však do částky 374 169 Kč.8. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.9. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 95 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Téhož dne mu byl úvěr vyplacen a bylo mu zasláno oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem. Ještě předtím žalobkyně prověřila jeho úvěruschopnost, opatřila si výpis z nebankovního registru klientských informací a další podklady vztahující se k posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, konkrétně, že vydělává 36 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení činí 6 000 Kč, platí jiné splátky ve výši 2 500 Kč a dále žalovanému odečetla 4 860 Kč coby životní minimum se závěrem, že mu zbývá 13 500 Kč. Účastníci si ve smlouvě domluvili výši úvěru na 95 000 Kč, který měl být splácen ve 48 měsíčních splátkách po 6 496 Kč splatných k 17. dni daného měsíce při nominální úrokové sazbě 78,07 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru si strany sjednaly právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení delším 30 dnů, a právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalovaného při prodlení žalovaného se zaplacením té které splátky delším 15 dnů ve výši 200 Kč za jednu splátku. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky delším 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru. Splatnými se též stávají veškeré úroky, smluvní pokuty a náhrady nákladů, přičemž dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, jež je splatná nejpozději v den zesplatnění úvěru. Při jejím nezaplacení vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 95 000 Kč. Dne , datum, vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužného úvěru a vyčíslila novou jistinu úvěru. Následně jej vyzvala k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaný zaplatil žalobkyni na pohledávku celkem 19 488 Kč.10. Projevy vůle účastníků k uzavření úvěrové smlouvy jsou prokázány smlouvou o úvěru, dodatkem ke smlouvě, oznámením o schválení úvěru a splátkovým kalendářem. Shora uvedené smluvní pokuty a práva žalobkyně vyplývající ze zesplatnění úvěru jsou sjednány ve smluvních ujednáních v čl. 6.1, čl. 6.2, čl. 6.3, čl. 6.4 a čl. 6.5 smlouvy. Skutečnost, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalovaného, je prokázána formulářem hodnocení klienta, ověřením v registru NRKI a doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Poskytnutí peněz je prokázáno dokladem o vyplacení úvěru. Výzvy žalobkyně jsou prokázány výzvou k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou. Že žalovaný zaplatil žalobkyni 19 488 Kč, je prokázáno kartou klienta.11. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že projevy vůle účastníků směřovaly k uzavření úvěrové smlouvy podle § 2395 o. z., v níž žalovaný vystupoval v pozici úvěrovaného a spotřebitele podle § 419 o. z. a žalobkyně v pozici úvěrující a podnikatelky podle § 420 odst. 1 o. z., nicméně se jedná o smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle §§ 580 a 588 o. z. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud přihlíží i bez návrhu.12. K tomuto závěru vede skutečnost, že žalobkyně poskytuje úvěry jako nebankovní instituce a je zřejmé, že osoby, které o úvěr žádají, by na bankovní produkty nedosáhly. Poskytovány jsou relativně nízké částky a z obojího je zřejmé, že žadatelé o úvěry jsou zpravidla v poměrně tíživé situaci. Žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů a její konání, pokud požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí, jako podnikání prováděné za podmínek společností obecně vnímaných jako nespravedlivé a dobrým mravům odporující. Smlouvy obsahují řadu nepřípustných anebo sice obecně přípustných, ale pro žalovaného jako spotřebitele krajně nevýhodných ustanovení, z nichž každý, vyskytoval-li by se ve smlouvách samostatně, by vedl k závěru toliko o částečné neplatnosti smluv, nebo by mohl být odstraněn materiálními korektivy, např. v podobě moderace smluvní pokuty, ale jejich souběh a současné uplatnění v jedné smlouvě vedou k závěru o takové nerovnováze v právech a povinnostech stran smluvního vztahu, že není možné celý obchod hodnotit jinak než jako nemravný. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně ovlivnit. Na tom nic nemění ani to, že formálně vzato návrh na uzavření smlouvy učinil žalovaný. Žalovaný se měl zavázat zaplatit úr