14 C 223/2021-41 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně učinila v žalobě, kterou řízení zahájila dne [datum], předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyní nárokovaná částka [částka] představovala dle žalobních tvrzení žalovaným žalobkyni neuhrazený příspěvek ve smyslu § 4 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. vztahující se k provozu motorového vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále toto motorové vozidlo též jen jako„ vozidlo“) a za dobu (za dobu porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb.) od [datum] do [datum], a tedy za dobu, kdy bylo toto vozidlo podle žalobkyně (a dle údajů, získaných žalobkyní postupem podle § 15 odst. 1 až č. z.č. 168/1999 Sb.) žalovaným jako provozovatelem a vlastníkem (dle stavu zápisu o těchto údajích v registru silničních vozidel) provozováno (opět dle stavu zápisu o provozu vozidla v registru silničních vozidel) bez toho, aby k němu bylo uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobou nárokovaný příspěvek neuhradil ani na opakované výzvy žalobkyně k jeho úhradě, v nichž mu byla stanovena lhůta k doplacení příspěvku delší než 30 dní od jejich doručení, podala žalobkyně žalobu v této věci a žalobou se vedle na předmětném příspěvku nárokované částky ve výši [částka] domáhala i zaplacení částky [částka] (s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení), která představovala podle žalobních tvrzení žalobkyně žalovaným žalobkyni neuhrazený poplatek za náklady žalobkyně na mimosoudní uplatnění jejího práva na uvedený a žalobou rovněž nárokovaný příspěvek ve smyslu § 4 odst. 1 z.č. 168/1999 Sb. (a tedy poplatek za náklady žalobkyně ve smyslu § 4 odst. 4 z.č. 168/1999 Sb.). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním příslušníkem Rumunska, byl v řízení přítomen cizí prvek a soud proto nejprve zkoumal svoji mezinárodní pravomoc ve věci rozhodnout a i otázku rozhodného hmotného práva. V té souvislosti třeba uvést, že v průběhu řízení soud činil pokusy o zjištění faktického bydliště žalovaného, a to jak aktuálního, tak i zejména ke dni zahájení řízení. Tyto snahy soudu byly marné a skutečné místo bydliště žalovaného ke dni zahájení řízení (a ani aktuální) se soudu zjistil nepodařilo. V průběhu těchto úkonů soudu ale bylo zjištěno jako poslední místo faktického bydliště žalovaného (rovněž stále evidováno v ČR jako místo jeho pobytu v ČR, kam mu lze dle vnitrostátní úpravy také účinně doručovat) [adresa žalovaného]. Žádné novější (resp. žádné aktuálnější až do dne [datum]) nikoliv. To pak nabývá na významu dle i v této věci aplikovatelných judikatorních závěrů prezentovaných v usnesení Soudního dvora (šestého senátu) z [datum] ve věci C [číslo], a ve kterém Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce zahájeného českým soudem vysvětlil (resp. připomenul i pro právní úpravu založenou Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], Brusel I bis), že„ v situaci, kdy spotřebitel, který je stranou smlouvy o úvěru, opustí své bydliště předtím, než je proti němu podána žaloba pro porušení smluvních povinností, jsou soudy členského státu, na jehož území se nachází poslední známé bydliště spotřebitele příslušné. V případě řady změn bydliště je tedy pro určení mezinárodní příslušnosti soudu určitého členského státu rozhodné jen poslední známé bydliště spotřebitele ke dni podání předmětné žaloby.“. Při zohlednění těchto právních názorů (pro jejich bližší odůvodnění soud odkazuje na citovaný judikát, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí v č. 2020 na str. 0, o to více aplikovatených v situaci, kdy žalovaná v této věci není spotřebitelem) tedy Okresní soud v Přerově i v této věci a s ohledem na zjištění přijatá k poslednímu známému místu bydliště žalovaného k [datum] ([adresa žalovaného], Česká republika) uzavřel, že je založena jeho mezinárodní pravomoc v této věci rozhodnout (dle čl. 4 bod 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], Brusel I bis). Věc pak soud posoudil podle českého hmotného práva za aplikace čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] (Řím II), když žalobou je předmětem řízení je nárok z titulu mimosmluvního závazkového vztahu (původem civilní delikt – neuhrazení zákonné povinnosti) vycházející z porušení povinnosti stanovené pro vozidla registrovaná v ČR a v souvislosti s jejich provozem právě na území ČR. 4. Soud pak na základě ve věci provedených důkazů zjistil následující skutečnosti / přijal závěr o tomto skutkového stavu: Žalovaný byl v době od [datum] do [datum] zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel a i jako vlastník vozidla (o objemem válců motoru v kategorii nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), přičemž k tomuto, nebylo zároveň po totéž období uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (to nebylo žalovaným tvrzeno a ani prokázáno), přičemž zároveň platí, že vozidlo bylo po celou uvedenou dobu (121 dní) zapsáno i v registru silničních vozidel, a to aniž by se z tohoto zároveň podávalo, že by nebylo provozováno. Žalobkyně pak také žalovaného vyzvala dnem [datum] datovanou výzvou, doručenou do faktické dispozice žalovaného [datum], k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to jako vlastníka a provozovatele výše uvedeného motorového vozidla, a ve výzvě specifikovala jak dané vozidlo, tak dobu, kdy nemělo být k tomuto sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem, tak i výši příspěvku, které se po žalovaném v tomto řízení na tomto příspěvku domáhá. Žalovaného pak žalobkyně v této výzvě také vyzvala ve lhůtě do 60 dní od doručení této výzvy mj. k úhradě dlužné částky [částka] (s tím, že částka [částka] byla definována v této výzvě jako náklady uplatnění) a její výzva obsahovala i poučení žalovaného o jeho právech a povinnostech souvisejících s úhradou příspěvku, včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a včetně poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Opětovně a v dalších dodatečných lhůtách pak žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu i v dalších doložených upomínkách. 5. Podle § 1 odst. 2 z.č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Podle § 4 odst. 6 téhož zákona Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozo