19 C 252/2020-22 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje žalovanou neuhrazenou část kupní ceny za koncové zařízení Huawei Y5 II - Bílý, IMEI [číslo] (dále také jen„ Zařízení“), které žalovaná zakoupila od žalobkyně na základě účastnické smlouvy [číslo]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celé řízení zůstala procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 11. 2020, č. j. 19 C 252/2020-17, byla žalovaná vyzvána k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalované prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalované dne [datum], žalovaná však nebyla zastižena, a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalované (neboť jiná adresa pro doručování nebyla u žalované zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaná na výzvu České pošty, s. p., nereagovala a zásilku si nevyzvedla. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 11. 2020, č. j. 19 C 252/2020-17, bylo tedy žalované doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 3. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] (zákaznická smlouva [číslo] č. objednávky O [číslo]). Předmětem účastnické smlouvy [číslo] byla mj. koupě Zařízení žalovanou od žalobkyně za cenu [částka], s tím že žalovaná na kupní cenu nejpozději při podpisu smlouvy uhradila částku [částka] (označenou ve smlouvě jako akontace). Úhrada zbývající části kupní ceny ve výši [částka] byla sjednána ve formě 23 měsíčních splátek ve výši à [částka]. Splatnost jednotlivých splátek byla sjednána shodně se splatností vyúčtování, která bude žalobkyně vystavovat žalované za poskytnuté služby dle účastnické smlouvy. Dále strany sjednaly, že neuhrazením příslušné splátky řádně a včas nabývá splatnosti zbytek dluhu. Vyúčtováním ze dne [datum], [číslo] žalobkyně vyzvala žalovanou mj. k úhradě splátky za Zařízení (označené [bankovní účet]) ve výši [částka] se splatností [datum]. Vyúčtováním ze dne [datum], [číslo] žalobkyně vyzvala žalovanou mj. k úhradě splátky za Zařízení (označené [bankovní účet]) ve výši [částka], se splatností [datum]. Z vyúčtování [číslo] dále plyne, že žalovaná ke dni jeho vystavení byla v prodlení s úhradou částek dle vyúčtování ze dne [datum]. Vyúčtováním ze dne [datum], [číslo] žalobkyně prohlásila v souladu se smluvními ujednáními všechny doposud neuhrazené splátky kupní ceny za Zařízení za splatné a vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] (odpovídající v pořadí 3. až 23. splátce kupní ceny za Zařízení) se splatností [datum]. Před podáním návrhu žalobkyně prostřednictvím zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech nároků uplatněných v tomto řízení. 4. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná řádně a včas plnila své platební povinnosti plynoucí z účastnické smlouvy uzavřené mezi účastnicemi (a specifikované v odstavci 3 tohoto rozsudku), případně že by žalovaná zaplatila na kupní cenu Zařízení plynoucí z předmětné účastnické smlouvy více než [částka] (odpovídající akontaci). Konečně nebyla tvrzena ani prokázána jiná skutečnost, na jejímž základě by shora specifikovaný peněžitý závazek žalované zanikl na základě jakýchkoli jiných skutečností, případně ve vyšším rozsahu, než bylo žalobkyní tvrzeno. 5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalovaná, jakožto kupující, uzavřela s žalobkyní, jakožto prodávající, v písemné formě kupní smlouvu (specifikovanou v odstavci 3 odůvodnění tohoto rozsudku) dle § 2079 a násl. o. z. S ohledem na zjištěný skutkový stav (zejména pak zjištění o sjednání kupní ceny ve výši [částka] za Zařízení a zjištění o převzetí tohoto zařízení žalovanou od žalobkyně) vznikl žalované z této smlouvy závazek k úhradě sjednané kupní ceny dle § 2079 a § 2118 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na kupní cenu uhradila toliko sjednanou tzv. akontaci – tj. částku [částka]. Zbývající část kupní ceny byla žalovaná povinna plnit ve sjednaných 23 splátkách ve výši à [částka] měsíčně dle vyúčtování vystavených žalobkyní pod sjednanou ztrátou výhody splátek při prodlení byť i s jedinou splátkou. Z provedeného dokazování plyne, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou první splátky zařízení splatné [datum], v důsledku čehož byly naplněny sjednané podmínky pro prohlášení zbývající části kupní ceny za splatnou. Jelikož žalobkyně prokázala vznik smluvního závazku ve výši přesahující žalobní žádání a jeho splatnost (jak bude podrobněji uvedeno v následujícím odstavci), a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na kupní cenu uhradila více než [částka], případně že by tento závazek plynoucí z kupní smlouvy zanikl na základě jiných skutečností, soud dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě kupní ceny nadále trvá, a to nejméně v žalobkyní uplatněném rozsahu [částka]. 9. Jak již bylo shora odůvodněno, v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na pohledávku specifikovanou pod bodem 8 rozsudku čehokoli uhradila, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Proto se žalovaná dle § 1968 o. z. dostala do prodlení s úhradou v pořadí první splátky sjednané kupní ceny ve výši [částka] (splatné dne [datum]), s úhradou v pořadí druhé splátky sjednané kupní ceny ve výši [částka] (splatné dne [datum]) a s úhradou zbývající části kupní ceny ve výši [částka] (splatné dne [datum]). Žalobkyni proto vždy ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých dílčích částek vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení v sazbě 8,05 % ročně. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu důvodnou v rozsahu uplatněného úroku z prodlení (který žalobkyně požadovala pro všechny dílčí nároky počínaje od [datum] s tím, že takovýmto návrhem je soud vázán). 10. Soud tedy shrnuje, že na podkladě výše citovaných zákonných ustanovení aplikovaných na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná (výrok I), přičemž platební povinnosti uvedené ve výroku I je žalovaná dle § 160 odst. 1o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1, odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1