8 C 224/2020-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel s předchůdcem žalobkyně zahraniční [právnická osoba] [příjmení], p. l. c. Malta smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen do [datum]. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného. Žalovaný úvěr ani částečně nesplatil a nereagoval ani na výzvy k úhradě. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], založená ve [příjmení] republice Německo se sídlem: [adresa], Německo, jako původním věřitelem a postupitelem a [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. K aktivní legitimaci žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] (jednou ze stran podepsanou [datum]), seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyhotovené [právnická osoba] [název] GmbH, se sídlem na adrese [adresa], Německo. Soud z těchto důkazů zjistil, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena nikoli původním věřitelem [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., ale [právnická osoba] [název instituce] GmbH., která žalovanému oznámila postoupení na žalobkyni. 4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Z listinných důkazů byl dále zjištěn následující skutkový stav, podle kterého žalobkyně uplatnila nárok ze smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne [datum] mezi [příjmení] [příjmení] p.l.c. jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] a zprávou [jméno] [příjmení] [příjmení] má soud za prokázáno, že [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. prostřednictvím platební brány ThePay zaslala platbu ve výši [částka] na účet uvedený ve smlouvě o úvěru u [jméno] [příjmení] [příjmení] dne [datum], který byl veden na jméno žalovaného jako klienta. 7. Žalobkyně dovozovala svou aktivní legitimaci z postupní smlouvy a z oznámení [právnická osoba] [název] GmbH. Na výzvu soudu, aby prokázala postoupení pohledávky na žalobkyni, neuvedla žádná další tvrzení, ani zda a kdy bylo původním věřitelem oznámeno žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně tedy nesplnila povinnost tvrzení ani povinnosti důkazní, neprokázala předloženými důkazy, že by původní věřitel [příjmení] [příjmení] p.l.c., který byl stranou úvěrové smlouvy a poskytl žalovanému finanční prostředky, postoupil nárok za žalovaným na žalobkyni ani, že by žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o své aktivní legitimaci. 8. Vzhledem k tomu, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena [právnická osoba] [instituce] GmbH, která nebyla věřitelem pohledávky, neboť stranou smlouvy o úvěru, která žalovanému úvěr poskytla, byla [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., uzavírá soud, že žalobkyně neprokázala, že by pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem na žalobkyni či na [název instituce] [název instituce] GmbH postoupena a nemohla být proto ani touto společností postoupena na žalobkyni. 9. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že je na základě postupní smlouvy věřitelem pohledávky vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru či z případného bezdůvodného obohacení, tedy podle hmotného práva skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva na zaplacení částky [částka] vůči žalovanému. Soud proto žalobu zamítl pro nedostatek aktivní věcné legitimace a nezabýval se hodnocením platnosti úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím webového portálu. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.