10 C 197/2020-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 22. dni v měsíci. Mezi smluvními stranami byla sjednána efektivní úroková sazba 136,61 % p.a. z dlužné částky. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, prohlášení dlužníka a byla ověřena i úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Mezi smluvními stranami byla sjednána pokuta celkem ve výši [částka] (2 x [částka]) za každé prodlení s platbou splátky úvěru delší jak 30 dnů, tedy za prodlení s se splátkou úvěru [číslo]. Jelikož byla žalovaná v prodlení se splátkami, dne [datum] byl úvěr zesplatněn. Žalovaná dluží na jistině částku ve výši [částka] (kdy původní jistina činila [částka] a úrok přirostlý ke dni zesplatnění [částka]). Podle čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od [datum], ke dni vyhotovení žaloby jde o pokutu ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhá náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného celkem [částka], (6 x [částka]) za každou splátku v prodlení více jak 15 dnů. Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 89,29 % ročně z dlužné původní jistiny úvěru, tj. z částky [částka] od [datum], maximálně do výše [částka]. Žalovaná dosud ničeho neuhradila. 1. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání u soudu se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 2. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum], dokladu o vyplacení úvěru, oznámením o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, karty klienta, výpisy z registru [příjmení] a NRKI, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně jako poskytovatel uzavřela s žalovanou jako klientem smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který byl dne [datum] žalované zaslán na účet. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách po [částka] vždy k 22. dni v měsíci, celkem měla žalovaná uhradit žalobkyni [částka]. Zápůjční úroková sazba činila 136,61 % a je dohodnuta jako pevná úroková sazba, RPSN 136,61 %. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání (podepsaných žalovaným) činí smluvní pokuta za prodlení s úhradou [částka] za každou splátku v případě prodlení o více než 30 dnů max. [částka] za každý rok. Podle čl. 6 má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením klienta. Výše nákladů u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení 15 dnů, činí [částka]. Podle čl. 6 písm. b) jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru a k tomuto dni se stávají okamžitě splatnými celá jistina a běžné úroky zahrnuté do těchto splátek. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy pokud po zesplatnění úvěru nezaplatí dlužníci novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Podle bodu 6.7 je žalobkyně je oprávněna požadovat úroky z prodlení v zákonné výši z celé částky nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Smlouva byla žalovanou podepsána dne [datum] a ze strany žalobkyně byla akceptována dne [datum], o čemž byla žalovaná informována oznámením o schválení úvěru. Kartou klienta bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná úvěr hradila, kdy poslední úhrada ze strany žalované byla učiněna v červenci [rok]. 3. Výzvami k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru, odeslání těchto výzev žalované ničím nedoložila. Oznámením o zesplatnění ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že v důsledku jeho prodlení se splátkou došlo k zesplatnění všech závazků vyzvala k okamžité úhradě ze smlouvy. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě vzniklého dluhu z úvěrové smlouvy ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy, výzva byla žalované odeslána dne [datum]. Z výjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil. 4. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, provedla žalobkyně výpisem žalované v registru [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Podle výpisu z nebankovního registru klientských informací CBS skóre žalované uvedeno nebylo, kód příznaku 13, tzn. že klient má pouze ukončené smlouvy dříve než před 36 měsíci. Podle registru [příjmení] neměla žalovaná k [datum] záznam v registru. Žalovaná před uzavřením úvěrové smlouvy podepsala formulářové prohlášení klienta, v němž žalovaná mimo jiné uvedla, že si je vědoma sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta, v němž je uvedeno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí [částka], což bylo doloženo rozhodnutím [název instituce] [název instituce] [název instituce] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalované byla snížena odměna pěstouna z [částka] na [částka] měsíce. Výplata odměny byla doložena poukázkami za měsíce listopad [rok] – leden [rok]. Výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou [částka] s poznámkou„ životní minimum“, počet dětí 1, druhá osoba v domácnosti 0, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) [částka], výdaje na dítě [částka], celkem výdaje [částka], rezerva [částka], volné zdroje [částka], forma bydlení vlastní. Žalovaná mezi svými výdaji tedy neuvedla žádnou půjčku. 5. Podle statistiky ČNB https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP činí průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu (UK3) za období únor – březen [rok] 8,20 – 8,38 %. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 9. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ). 10. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a úče