10 C 251/2020-19 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] žalovaný použil ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobcem provozovaných linkách MHD. Při provedené přepravní kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tím porušil smluvní přepravní podmínky, čímž mu vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému. Výše přirážky činí [částka]. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky písemnou výzvou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis [název předpisu] společenství. Podle ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. zákona č. 266/1994 Sb., o drahách průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný dne [datum] v 11:27 hodin cestoval vozem městské hromadné dopravy žalobce linkou [číslo] byl kontrolován a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. O tomto byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Proto bylo žalovanému v souladu s platnými smluvními přepravními podmínkami dopravního podniku ve spojení s tarifem dopravy uloženo, zaplatit přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobci uhradil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum]. Soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, neboť žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou jí v ustanovení § 2550 občanského zákoníku, § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami ve spojení s tarifem dopravního podniku. S ohledem na uvedené, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úroky z prodlení dle § 1970 o.z. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení podle § 14b odst. 1 činí v daném případě [částka], když žalobkyně podává návrhy opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění nepřesahující [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. V řízení před soudem advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), ve výši mimosmluvní odměny 3x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení činí celkem [částka] Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.