10 C 268/2021-39 — Okresní soud v Přerově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě něhož byl žalovanému poskytnut úvěr do výše limitu [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 16,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši [částka] měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena (odst. 3.1). Žalovaný se dále zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši [částka] měsíčně (odst. 4.2 smlouvy). Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně na základě žádosti žalovaného. Žalovaný čerpal úvěr do výše [částka], nehradil však sjednané splátky řádně a včas, byl proto vyzván k úhradě do [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Žalovaný dluh po splatnosti neuhradil, proto došlo k [datum] k jeho zesplatnění. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka] (odst. 7.3 smlouvy ve výši [částka] za 10 dnů v prodlení, a to za prodlení se splátkou za [číslo], [číslo] a [číslo]), úroků z prodlení ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a úroků z úvěru ve výši [částka] kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a dále zaplacení úroků z úvěru ve výši 16,9 % z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] (tj. dlužná jistina [částka] a poplatky [částka]) od [datum] do zaplacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě informací uvedených v žádosti o úvěr ohledně výše příjmu, výdajů, kdy banka dle svého interního ekonomického modelu stanovila životní výdaje žalovaného na [částka], stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v daném případě činil 27,95 % po poskytnutí úvěru. Dále banka učinila dotaz do [název instituce] a vlastních systémů a zjistila, jaké měl žalovaný v době žádosti úvěry. [příjmení] uzavřela, že klient měl dostatečný příjem k pokrytí splátek i životních výdajů. Příjem žalovaného byl bankou ověřen. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, dle něhož žalovaný dne [datum] požádal [název instituce] [název instituce] o poskytnutí úvěru ve výši [částka], v žádosti uvedl své osobní údaje, příjem a výdaje. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu [částka] s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěr až do výše tohoto limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami inkasem z účtu žalovaného ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši [částka] vždy v 15. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Úrok byl sjednán ve výši 16,9 % ročně. Podle čl. Přípisem ze dne [datum] banka oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění celého úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Soud v projednávaném případě uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru do výše limitu [částka] s možností opakovaného čerpání dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, banka proto přistoupila k jeho zesplatnění. Bylo prokázáno, že banka splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně odvozuje svou aktivní legitimaci ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou částku již uhradil nebo že by dluh zanikl jiným způsobem, soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu (výrok I.). včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 4 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto 3 úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].