10 C 279/2020-23 — Okresní soud v Přerově

1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] (tj. součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši [částka] s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměna za zpracování a doručení ve výši [částka] a odměna za administrativní činnost ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť poslední splátku uhradil dne [datum]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a kapitalizovaných zákonných úroků ve výši [částka], úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne [datum]. Přes výzvu k plnění a předžalobní upomínku žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným pod [číslo] soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti ke dni uzavření smlouvy. V souladu s touto smlouvu se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky ve výši [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžních prostředků ve výši [částka] s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši [částka] a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka]. Celá půjčka včetně poplatku měla být žalovaným zaplacena v 60 týdenních splátkách po [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Uvedenou skutečnost o postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na poslední známou adresu i předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě. 4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 6. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (vztahuje se i na smlouvu o půjčce dle § 1 citovaného zákona), či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. 11. [název soudu] k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle [název soudu] neplatná. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., která je spotřebitelským úvěrem podle § 2 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a na základě níž byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka] v hotovosti. V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného, avšak k prokázání těchto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Žalobkyně v tomto smyslu neunesla břemeno důkazní, neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného, tj. že by věřitel splnil zákonem uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobkyně tedy poskytl zápůjčku, aniž by bylo zřejmé, zda ji bude žalovaný schopen splácet. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo v daném případě než uzavřít, že smlouva o zápůjčce, uzavřená mezi účastníky dne [datum], je podle ustanovení § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Jedná se přitom o absolutní neplatnost, tedy neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 13. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Ke dni podání žaloby činí dlužná jistina částku [částka], ohledně níž soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. z této částky od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě do zaplacení (výrok I.). 14. S ohledem na neplatnost s