10 C 92/2021-35 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 2. nadzemním podlaží domu [adresa] [obec] [obec] – [obec], který užívá žalovaný na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájem bytu zanikl ke dni [datum]. Žalovaný byt dosud nevyklidil, ani přes opakované telefonické a písemné výzvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že smlouva o nájmu byla uzavřena do [datum] s možností prodloužení nájmu na další rok. Žalovaný měl zájem o prodloužení smlouvy a úhradu svého dluhu, nebylo mu však vyhověno. Žalovaný má ve své péči invalidní dceru, proto musel hledat bydlení, které by odpovídalo jejím požadavkům, což trvalo delší dobu. Žalovaný má v současné době již zajištěno nové bydlení a byt předá majiteli dne [datum]. 3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. U jednání dne [datum] žalobce uvedl, že k vyklizení a předání bytu dosud nedošlo, žalovaný mu neotevřel a telefonicky mu sdělil, že byt nevyklidí. 5. Z informace o pozemku p.č. St. [označení věci] soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p.č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [obec] [obec] – [obec], [adresa], bytový dům, [ulice] [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. 6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu, jejímž předmětem je byt [číslo] o výměře [výměra] s příslušenstvím v domě [adresa] [ulice] [obec]. Dle čl. III. bodu 1. smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dle čl. III. bodu 2. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 7. Z e-mailů ze dne [datum] soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně výše nákladů řízení. 8. Z výzvy k vyklizení nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu do [datum]. Výzva je podepsána žalobcem a dvěma svědky ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). 9. Z výzvy k vyklizení – předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě do [datum]. Výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 10. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle ustanovení § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že nájem je znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 12. Podle ustanovení § 1040 o.z. odst. 1 kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 13. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto bylo rozhodnuto způsobem vyplývajícím z výrokové části I. rozsudku. Při rozhodování soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož je žalobce výlučným vlastníkem nemovitosti, a to pozemku p.č. St. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je budova [obec] [obec] – [obec]; [adresa]; bytový dům, vše zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. a [územní celek]. Na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] užíval žalovaný byt [číslo] o výměře [výměra] s příslušenstvím v domě [adresa] v [obec], [ulice] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě do [datum] výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Soud uzavřel, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl na základě uzavřené nájemní smlouvy nájemní vztah ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný tedy užíval předmětný byt ve výlučném vlastnictví žalobce na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené na dobu určitou do [datum]. Nájem bytu tak skončil uplynutím sjednané doby nájmu, tj. dnem [datum]. K prodloužení nájmu ve smyslu ustanovení § [číslo] (ujednání ve smlouvě čl. III.) nedošlo, neboť žalobce vyzval žalovaného k vyklizení doby v únoru [rok], tj. před uplynutím doby tří měsíců po skončení nájmu. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu byt dosud nevyklidil. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by mu svědčil jiný právní titul k bydlení v předmětném bytě. Za situace, kdy soud uzavřel, že žalovanému nesvědčí k užívání předmětného nemovitosti žádný právní důvod, nelze než přijmout závěr o tom, že žalobce se důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva. Soud s ohledem na shora uvedené vyhověl žalobě, kterou žalobce chrání předmět svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 občanského zákoníku a uložil žalovanému povinnost vyklidit předmětný byt v zákonné 15denní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a odměně právního zástupce žalobce podle ustanovení § 7, § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby á [částka] (příprava a převzetí věci, sepis žaloby), a 1 úkonu ve výši mimosmluvní odměny [částka] (jednoduchá výzva k plnění), tj. náleží mu odměna ve výši [částka], náhradě hotových výdajů právního zástupce za tyto 3 úkony právní služby podle ust. § 13 odst. 1, odst. 3 citované vyhlášky ve výši [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka]. Advokátka žalobce požadovala odměnu za zastupování určenou z hodnoty věci (ceny bytu), když tvrdila, že předmětný byt má reálnou tržní hodnotu v rozmezí [částka] – [částka], kdy pro srovnání soudu předložila inzerát z webových stránek reality.idnes.cz na prodej bytu v [obec] o velikosti 3+1 a výměře [výměra] nabízený za cenu [částka]. Žaloba podle ustanovení § 1040 odst. 1 o.z. je žalobou vindikační, jedná se tedy o žalobu vlastníka věci na její vydání proti tomu, kdo věc neprávem zadržuje, která se u žalob na vyklizení nemovitosti realizuje žalobou na její vyklizení. Pro určení výše odměny advokáta u těchto sporů se primárně určí výše odměny z ceny této věci podle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu. Teprve tehdy, nelze-li hodnotu věci vyjádřit v penězích nebo ji lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, je nezbytné postupovat dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, jako v posuzovaném případě. Taktomu bude v případech, kdy hodnota věci nebyla nikdy zjišťována a objektivně stanovena a bylo by ji možné zjistit jen zcela nad rámec podstaty rozhodnutí o věci samé, tj. vyklizení bytu (např. rozhodnutí [název soudu] [název soudu] sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). V posuzovaném případě hodnota bytu objektivně zjišťována nebyla a soud je toho názoru, že při stanovení hodnoty bytu pro účely určení výše odměny advokáta nelze vycházet pouze z předloženého inzerátu, který se navíc týká zcela jiného bytu, a to za situace, kdy soudu není znám stav předmětného bytu a další skutečnosti mající vliv na stanovení hodnoty bytu a kdy zjišťování ceny bytu by přesahovalo rámec předmětu tohoto řízení.