16 C 189/2021-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný v dohodě se žalobcem (zastoupeným [právnická osoba] [obec] a [právnická osoba]) ze dne [datum] písemně uznal co do důvodu i do výše svůj dluh vůči žalobci vyplývající ze smlouvy [číslo] (uzavřené mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným) ve výši [částka] a dluh se zavázal žalobci splácet v 33 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] podle splátkového kalendáře pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uhradil pouze částku [částka]. S úhradou splátek [číslo] se však dostal do prodlení a dále již dluh přes výzvy nesplácel. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. z důvodu probíhající pandemie koronaviru bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Žalobce je právnickou osobou mající sídlo na území Malty, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaný je občanem České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou půjčku pak vyplývá z kapitoly II., oddílu 4 článku 17, odstavec 1 písm. b) a článku 18 odstavec 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaný má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy a vztahy mezi účastníky se řídí českým hmotným právem. 5. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] ve„ splátkové dohodě“ žalovaný vůči žalobci písemně uznal svůj dluh ve výši [částka] z titulu nesplněné smlouvy uzavřené původně mezi věřitelem [právnická osoba] a žalovaným (který byl převeden na žalobce), jež se zavázal splácet od [datum] v 32 měsíčních splátkách po [částka] a 33. splátku měl uhradit dne [datum] ve výši [částka], pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení 2 splátek. Uznávací prohlášení bylo žalovaným podepsáno. V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaný dlužnou částku [částka] 074,79 K Kč přes zesplatnění dluhu dopisem ze dne [datum] a přes předžalobní upomínku žalobci zaplatil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2053 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] svůj závazek k úhradě dluhu písemně uznal co důvodu a výše a v řízení založenou právní domněnku o existenci dluhu ničím nevyvrátil, soud podle § 2053 o.z. uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobci uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce [částka], jak sám požadoval. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 2 písm. j) a § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 2,5 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za jednoduchou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, to znamená za 2,5 úkonů právní služby celkem [částka], a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem [částka], a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši [částka] částkou [částka]. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.