16 C 239/2021-29 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 3. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 2 x [částka], celkem částky [částka] s příslušenstvím, představující sjednanou smluvní pokutu za nevrácení 2 označených pronajatých technických zařízení ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smluv, jak bylo dohodnuto ve smlouvách o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum] [číslo] [číslo] ve znění čl. 8. Všeobecných obchodních podmínek a čl. 13. Zvláštních podmínek, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným. V důsledku rozdělení a fůze [právnická osoba] došlo ke dni [datum] k právnímu nástupnictví na [právnická osoba] s.r.o. Na základě výše označených smluv žalovaný pronajaté technické zařízení 1) Set–top-box/CA č. M91815EC3028 a 2) modem TP-Link TD –W9970B2173 (dále technická zařízení) od žalobce převzal, avšak po ukončení obou smluv ke dni [datum] tato technická zařízení v dohodnuté lhůtě 10 dnů ani dosud přes výzvy předchůdci ani žalobci nevrátil. Žalobci tak podle obou smluv vznikl nárok na zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši [částka] za každé nevrácené technické zařízení, t.j. celkem [částka]. 4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byly dne [datum] uzavřeny 2 smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] ve znění VOP a ZP každá na dobu 24 měsíců od podpisu smlouvy s tím, že pokud se strany před ukončením smlouvy nedohodnou na vázanosti plnění, smlouva se po uplynutí lhůty 24 měsíců automaticky změní na smlouvu na dobu neurčitou. Na základě těchto smluv uvedená společnost mimo jiné pronajala žalovanému 2 ks výše označených technických zařízení, jež žalovaný převzal a zavázal se je žalobci vrátit v dohodnuté 10 lhůtě po ukončení smluv pod sankcí smluvní pokuty sjednané ve výši [částka] za nevrácení, poškození nebo zničení pronajatého technického zařízení. Žalobce nepředložil soudu žádný důkaz svědčící o tom, že smlouva skutečně byla ukončena ke dni [datum], případně jindy. Z předložených listin naopak vyplývá, že uplynutím lhůty 24 měsíců od podpisu došlo k automatickému prodloužení smlouvy na dobu neurčitou a že sporná smlouva stále trvá. Žalobce tak neprokázal, že by mu vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení, která byla vázaná na skončení smlouvy. Žalobce je ve sporu aktivně legitimován na základě rozdělení a fůze původní [právnická osoba] na [právnická osoba] s.r.o., k níž došlo ke dni [datum]. 5. Poněvadž žalobce neprokázal, že by došlo k platnému ukončení sporných smluv, nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 2 x [částka] mu dosud nevznikl. Soud proto žalobu podle § 1725 a § 2048 o.z. jako neoprávněnou v celém rozsahu zamítl. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně neúspěšný a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.