19 C 296/2020-29 — Okresní soud v Přerově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje dlužnou část pojistného za období od [datum] do [datum] dle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným (jakožto fyzickou osobou podnikající) s počátkem pojištění od [datum]. Roční sjednané pojistné bylo splatné jednou ročně. Sjednané pojištění zaniklo dle tvrzení žalobkyně ke dni [datum]. 2. V průběhu řízení došlo nejprve s účinností ke dni [datum] ke změně obchodní firmy původní věřitelky z„ [právnická osoba]“ na„ [právnická osoba]“. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 3. 7. 2020, č. j. EPR 267283/2019-12, pravomocným od 29. 8. 2020, pak bylo vyhověno návrhu na vstup [právnická osoba], do řízení na místo dosavadní žalobkyně. Aktivní legitimace žalobkyně je pak dána na základě § 105b odst. 1 věty první zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, neboť [právnická osoba], převedla s účinností od [datum] na [právnická osoba], část pojistného kmene (jehož součástí byla i pojistná smlouva řešená v tomto řízení, v rámci níž [právnická osoba], vstoupila do všech práv a povinností pojišťovny). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 12. 2020, č. j. 19 C 296/2020-21, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne [datum], žalovaný však nebyl zastižen a proto téhož dne byla jak v místě trvalého pobytu žalovaného, tak v místě sídla žalovaného (žádná jiná adresa pro doručování nebyla u žalovaného zjištěna) zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu České pošty, s. p., ani v jednom případě nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „ o. s. ř.“) za doručenou dne [datum], tj. 10. dnem od [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (při zohlednění státních svátků a víkendu). Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 10. 12. 2020, č. j. 19 C 296/2020-21, bylo tedy žalovanému doručeno dne [datum], lhůta pro vyjádření plynula do [datum] včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení přímo v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání. 4. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost s původní [právnická osoba] (následně [právnická osoba]) jakožto pojišťovna a žalovaný, jakožto fyzická osoba podnikající, v postavení pojistníka uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od [datum]. Dále bylo mezi účastníky sjednáno roční pojistné období a pojistné ve výši [částka] s tím, že pojistné bude hrazeno jednou za rok. K zániku pojištění došlo ke dni [datum]. Před podáním návrhu [právnická osoba], prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného k úhradě mj. dlužného pojistného. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku uplatněnou v tomto řízení čehokoli uhradil, případně že by pohledávka, byť částečně, zanikla na základě jiné skutečnosti. 5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi [právnická osoba] (následně [právnická osoba]), jakožto pojistitelkou, a žalovaným, jakožto pojistníkem, byla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného. Dle § [číslo] odst. 1 a § 2783 odst. 1, 2 o. z. vzniklo pojistitelce právo na pojistné ve sjednané roční výši [částka] splatné vždy k prvnímu dni ročního pojistného období, v němž pojištění trvalo (tj. vždy k 7. dni měsíce listopadu). Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. Jelikož pojištění plynoucí z předmětné smlouvy trvalo od [datum] do [datum], pojistitelce vzniklo právo na pojistné v poměrné výši [částka] ( (pojistné za roční období [částka] /365 dnů za roční období) x 154 dnů od [datum] do [datum]). Žalovanému vznikla povinnost uvedené pojistné řádně a však hradit. S ohledem na uvedené soud v rozsahu pojistného vyhověl. Jde-li pak o aktivní legitimaci žalobkyně, soud odkazuje na odstavec 2 odůvodnění tohoto rozsudku. 6. Pokud žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky odpovídající pojistnému, pak soud žalobkyni přiznal tyto náklady ve výši [částka] v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ze vzájemného závazku podnikatelů právě [částka]. Pro úplnost soud doplňuje, že elementární podmínka stanovená v citovaném ustanovení je beze zbytku splněna, neboť smlouva byla uzavřena mezi účastníky, kteří ve smluvním vztahu vystupovali jako osoby podnikající. 7. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na pohledávku specifikovanou pod bodem 5 rozsudku čehokoli uhradil, případně že by tato pohledávka zanikla jiným způsobem. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný se dle § 1968 o. z. dostal do prodlení s úhradou pojistného požadovaného žalobkyní. Dle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. bylo pojistné splatné v rozsahu [částka] ke dni [datum], tedy žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky [částka] dne [datum]. Žalobkyni proto vždy ode dne následujícího vznikl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení v sazbě 9,75 % ročně z částky [částka] toliko od [datum] do zaplacení, soud žalobě také v této části vyhověl. 8. Na podkladě výše uvedeného soud shrnuje, že shledal žalobu zcela důvodnou (výrok I), přičemž to vše je žalovaný dle § 160 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení Náklady řízení, které vznikly žalobkyni, sestávají ze zaplaceného soudního poplatky ve výši [částka], odměny advokáta dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 2 o. s. ř. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“); návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]) a náhrady hotových výdajů za výše uvedené tři úkony právní služby v sazbě [částka] za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tj. v souhrnu [částka]). Dále soud dle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobkyni náhradu za 21% daň z přidané hodnoty (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka], neboť zástupkyně žalobkyně ve smyslu § 14a odst. 1 advokátního tarifu doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Celkové náklady řízení na straně žalobkyně činí tedy [částka] (výrok II). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka]) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.