20 C 131/2021-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále též jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem ve výši [částka] byla uzavřena dne 22 8. 2016 prostředky komunikace na dálku a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka] (čerpáním bezhotovostně), a žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z čerpané částky. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil a právní předchůdkyni žalované dosud neuhradil jistinu [částka]. Podle smlouvy vznikla žalovanému povinnost k úhradě účelně vynaložených nákladů ve výši celkem [částka] vzniklých v souvislosti s prodlením s placením alespoň minimálních pravidelných splátek. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (od [datum] do [datum]), úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo k dohodě o převodu pohledávek, a že mezi [právnická osoba] a žalobkyní také došlo k dohodě o převodu pohledávek. Soud však nemá za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření nějaké smlouvy a dále nemá za prokázáno, že by došlo k převodu nějaké pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalovanému, neboť v předložené smlouvě o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] (dále jen„ smlouva A“) ani ve smlouvě o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní (dále jen„ smlouva B“) není pohledávka za žalovaným vůbec uvedena. Navíc soud dospěl k závěru, že smlouva A byla uzavřena až dne [datum] (dnem projevu vůle vyjádřené podpisem druhé smluvní strany) a pokud pak smlouva B byla uzavřena již dne [datum] a činí výslovný odkaz na smlouvu A, tak je zřejmé, že smlouva A byla uzavřena později než smlouva B a v době uzavření smlouvy B tak ještě společnost [právnická osoba] pohledávky ze smlouvy A neměla (i kdyby v ní byla obsažena pohledávka za žalovaným) a nemohla je tudíž ani převést na žalobkyni. Dále pak nebylo prokázáno ani uzavření jakékoliv smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, neboť žádná z předložených listin není opatřena podpisy smluvních stran (a navíc žádná z předložených smluv není ani označena datem [datum], jak vyplývá z žalobních tvrzení). V řízení tedy nebylo nijak prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalobou uplatněnou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje. 5. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.