20 C 73/2021-25 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně Pactum Collections GmBH (dále též jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, požádal o konkrétní úvěr a akceptoval text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet částku [částka] pod rodným číslem žalovaného jako variabilním symbolem. Žalovaný měl poskytnuté prostředky [částka] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] vrátit nejpozději dne [datum], avšak uhradil toliko částku [částka]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl vyzván k plnění před podáním žaloby 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, na základě kterých dospěl k závěru o skutkovém stavu, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní k převodu nějakého množství pohledávek. Soud však na základě provedených důkazů nemá za prokázané, k převodu jakých pohledávek mělo dojít, neboť příloha smlouvy obsahující seznam pohledávek na více než 30 stranách je nečitelná. Dále soud nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaným došlo k uzavření nějaké úvěrové smlouvy, neboť žádná taková smlouva předložena nebyla; žalobkyně předložila smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a jiným subjektem. Soud dále nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému nějaké prostředky, neboť ani to z předložených listin nevyplývá; žalobkyně předložila potvrzení o převodu finančních prostředků od jiného subjektu. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Předně soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalovanému, a to s ohledem na nečitelnou přílohu smlouvy o postoupení pohledávek. Závěr o platném postoupení pohledávek pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky, které učinila právní předchůdkyně žalované, neboť nebyla vůbec zjištěna existence nějaké smlouvy nebo poskytnutí peněžních prostředků mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným; nadto označení pohledávky v oznámení o postoupení vůbec neodpovídá žádným předloženým listinám. Pokud pak byla předložena nějaká smlouva o úvěru, není žalovaným podepsána a z předloženého potvrzení o odeslání peněžních prostředků není zřejmé, komu patří účet příjemce. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje. 5. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.