7 C 42/2021-52 — Okresní soud v Přerově

Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, specifikovaných ve výroku rozsudku. Uvedl, že tyto pozemky od roku 1980 nepřetržitě užívá, drží a pečuje o ně. Tyto pozemky tvoří funkční celek, který byl v minulosti ohraničen plotem z betonových sloupků a pletiva, potažmo živým plotem. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc.č. 2081 k.ú. [obec], na kterém vznikla stavba č.pop. 343, která je nyní součástí pozemku parc.č.st [číslo]. Uvedené pozemky nabyl žalobce na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku. Současně s nabytím tohoto osobního užívání se žalobce ujal v dobré víře držby pozemků, které jsou předmětem žaloby., tak jak byly ohraničeny přirozenou hranicí (živým plotem) a faktickou komunikací (cestou). Tyto pozemky pak od nepaměti místně, věcně i svým ohraničením přináleží k pozemkům, které žalobce vlastní. Žalobce se o uvedené pozemky stará, obhospodařuje je, udržuje jako jejich vlastník. Žalovaný se naopak o pozemky nestará, neudržuje je, nejeví o ně zájem Po celou dobu držby pozemků žalobcem se žalovaný nijak neohradil proti užívání pozemků žalobcem [příjmení] doby, než byl žalovaný upozorněn na vydržení, vůbec nevěděl, že pozemky existují a jsou součástí vlastnictví žalovaného. Žalobce se ujal držby, tedy vykonává právo pro sebe, pozemky spravuje s péčí vlastníka a nakládá s nimi jako vlastník. Žalobce podal [datum] žádost žalovanému o odkup držených pozemků z důvodu dlouhodobého užívání žalobcem. Žalovaný žádost zamítl z důvodu výstavby nové komunikace. Žalobce o odkup pozemků žádal znovu [datum], žádost byla opět zamítnuta. Snahou žalobce bylo sjednocení faktického a právního stavu, neměl povědomost o institutu mimořádného vydržení. Žalovaný ani přes žádosti žalobce neučinil žádné kroky k tomu, aby si držené pozemky nárokoval. Žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na vlastnictví pozemku z titulu mimořádného vydržení, žalovaný však uvedl, že z důvodu uplatnění žádosti o prodej pozemků nejsou podmínky pro mimořádné vydržení splněny a že žalobci pozemky po dokončení výstavby prodá za tržní cenu. Žalovaná navrhl zamítnutí žaloby, neboť nebyly naplněny znaky poctivé držby. Celou dobu držby si byl žalobce vědom, že vykonává právo, které mu nenáleží. Poukázal především na to, že při přidělení pozemku žalobci do osobního užívání byl pozemek vytýčen geometrickým plánem, zákres obsahuje údaje o jeho tvaru a polohu ve vztahu k sousedním nemovitostem. Pozemek, který žalobce získal přidělením do osobního užívání měl výměru 595 m2 a z dokumentace mu muselo být zřejmé, že pozemky, které jsou předmětem řízení patří státu a jejich správcem byl tehdy Městský úřad v Hranicích. Žalobci od počátku byly známy hranice jeho pozemku. Žalobce dotčené pozemky oplotil dřevěným plotem a bránou a žalovanému zabránil v možnosti přístupu a obhospodařování pozemků. Na pozemcích je pouze travnatá plocha, dočasně umístěné movité věci žalobce. Betonová palisáda a umístění plynoměru a elektroměru před domem žalobce nasvědčují tomu, že žalobci byly hranice jeho pozemku dobře známé. Již v roce 2014 podali žalobce společně s manželkou žádost o odkup předmětných pozemků s tím, že pozemky dlouhodobě sečou, udržují, stříhají plot a chtějí získat přímý vstup ke komunikaci. Opětovně o odkup požádali v roce 2016 se stejným odůvodněním a doplněním, že pozemky zvelebili jako květinovou zahrádku a vyřešili si tím příjezd ke garáži po vybudování nové komunikace. Z těchto důvodů nemůže být žalobce vydržitelem, neboť nemohl mít pochyby o rozsahu svého vlastnického práva a znaky poctivé držby nikdy nenaplnil. Soud konstatuje, že pro pro jednatel žaloby ohledně části pozemku parc. [číslo] je zcela dostačující snímek pozemkové mapy, do kterého jsou zaneseny hranice požadované části pozemku, které jsou opatřeny kótami a jednotlivé body této hranice jsou opatřeny souřadnicemi. Část pozemku, která je předmětem žaloby, je tak zcela jednoznačně a nezaměnitelně označena. S ohledem na výsledky dokazování soud netrval na vyhotovení geometrického plánu, který by byl třeba v případě vyhovění žalobě, a to s vzhledem k tomu, že značné náklady by byly vynaloženy zbytečně. Žalobce má na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť jiným způsobem nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. U jednání doplnil žalobce svá tvrzení tak, že se držby předmětných pozemků ujal přibližně v roce 1980, v té době došlo také k vytýčení pozemku, který později nabyl. V živém plotu vysekal průchod, aby na pozemku mohl stavět. Za celou dobu ho nikdo neupozornil, že pozemek užívá neoprávněně, žalovaný zcela rezignoval na správu svého majetku. Po provedení stavby cesty došlo k částečnému zmenšení části pozemku ve směru od cesty a v současné době žalobce drží pozemky v rozsahu, jak je zakresleno ve snímku pozemkové mapy. Při převzetí držby byly pozemky zarostlé, neudržované a žalobci bylo řečeno, aby pozemky udržoval, což činil. Pozemky vyčistil, zasadil trávník, zřídil zde pařeniště, jsou zde květiny. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemků pasrc.č. 2081 (o výměře 236 m2) a [číslo] k.ú. [obec] a žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. 2081, parcč.st [číslo], jejíž součástí je stavba č.pop [číslo] k.ú. [obec]. Titulem nabytí je dohoda o zřízení práva osobního užívání z [datum]. Z předloženého snímku pozemkové mapy, který je nedílnou součástí rozsudku, soud zjistil, že žalobce vyznačil část pozemku prc. [číslo] k.ú. [obec] tak, že přiléhá k hranici s pozemkem parc.č. 2081 a 2081, má tvar obdélníku a v další části lichoběžníku. Pozemek je vyznačen kótami s jednotlivými rozměry, jednotlivé hraniční body jsou označeny souřadnicemi. Vyznačená část pozemku zasahuje do pozemku parc. [číslo] v šířce 5,66 m v nejširším místě, délka po hranicích pozemků parcč. 2081 a 2081 činí celkem 39,04 m, délka v zalomené části celkem 40,51 m a šířka v nejužším místě 1,64 m. Celková výměra takto vyznačené části pozemku činí 182 m2. Z předložených fotografií soud zjistil, že na předmětných pozemcích je trávník, zřízeno malé pařeniště a několik záhonů, dále malá zpevněná plocha pro odstavení automobilu. Z fotografií z doby před výstavbou nové silnice je zřejmé, že oplocení pozemku a vstupní brána byly zřízeny ve stejné linii jako živý plot těsně kolem cesty. Před domem žalobce je umístěna palisáda z betonových sloupků a tzv. antoníčky, a to ve větší vzdálenosti od cesty a původního oplocení kolem cesty. Z fotografií pořízených v době výstavby domu má soud za prokázáno, že žalobce při stavbě používal pozemky až k cestě a také pozemek napravo od svého domu (při pohledu z cesty Z výpovědi žalobce má soud za prokázáno, že předmětné pozemky začal užívat v době, kdy mu byl přidělen pozemek do osobního užívání ke stavbě jeho domu Při stavbě používal i sousední pozemky (které jsou předmětem žaloby) s tím, že věděl, že je po ukončení stavby musí uvést do původního stavu. To také učinil a po skončení stavby pozemky zatravnil. Vzhledem k tomu, že stávající živý plot byl neudržovaný a byly stížnosti, byl předvolán na tehdejší národní výbor a bylo mu řečeno, aby plot stříhal a sekl na pozemcích trávu. Takto také dělal. Stavěl na své parcele, přesně věděl, kde je jeho pozemek a kde jsou hranice dalších pozemků. Do těchto nijak nezasahoval. Za celou dobu z města nikdo nepřišel, žalobce nechtěl nechat pozemek ležet ladem, proto se o něho staral, vysadil kytky, sekl trávu, stříhal plot, umístil přenosné pařeniště. Celou situaci chtěl vyřešit, aby dům mohl předat synovi, chtěl vyřešit příjezd, oplocení, chtěl celou záležitost zlegalizovat, proto dával žádosti o odkup. Na udržování pozemku na své náklady přistoupil, protože je lepší pozemek udržovaná než neudržovaný. Věděl celou dobu, že pozemek není jeho, ale když mu bylo řečeno, aby ho udržoval, takto dělal. Z žádosti o přidělení pozemku do osobního užívání včetně protokolu o vytýčení a geometrického plánu a dohody o zřízení práva osobního užívání ze dne [datum] a připojeného geometrického plánu má soud za prokázáno, že žalobce požádal o přidělení pozemku do osobního užívání pro stavbu rodinného domu, jednalo se o pozemek označený jako parcč. 2081 o výměře 595 m2. Pozemek byl vymezen jako pozemek téměř pravidelného obdélníkové tvaru kratší stranou přilehlý k pozemku parc [číslo] z pravé strany (při pohledu od pozemku parc [číslo]) k němu přiléhal pozemek parcč. 2081 trojúhelníkového tvaru. [obec] pro stavbu domu bylo vymezeno ve vzdálenosti 4,90 m od hranice pozemku s hranicí pozemku parc [číslo]. Uvedený pozemek mu byl přidělen. Z žádostí ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázáno, že žalobce společně s manželkou žádali o odkup pozemku parc.č. č. 2081, resp. i části pozemku parc [číslo] s tím, že pozemky léta obhospodařují, zvelebili je, chtějí vyřešit příjezd ke garáži. Ze sdělení žadatelům žalovaného vyplývá, že ani v jednom případě zastupitelstvo uvedený záměr neschválilo. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že předmětné pozemky vydržel na základě mimořádného vydržení a vyzval