§ 1477 občanský zákoník – Vznik práva z odkazu
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1477 občanského zákoníku stanoví, že odkazem se odkazovníkovi zřizuje právo na získání konkrétní věci nebo práva z pozůstalosti, přičemž odkazovník není dědicem. Odkazovník má nárok na přesně určenou věc (např. konkrétní obraz) nebo právo (např. právo užívat nemovitost), nikoli na podíl z celé pozůstalosti. (§ 1477 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic
- Judikatura: na § 1477 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
(1) Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva.
(2) Odkazovník není dědicem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Odkazovník má nárok na přesně určenou věc (např. konkrétní obraz) nebo právo (např. právo užívat nemovitost), nikoli na podíl z celé pozůstalosti.
- Odkazovník se liší od dědice; dědic získává celou pozůstalost nebo její poměrný podíl, zatímco odkazovník jen specifickou položku.
- Zůstavitel může prostřednictvím odkazu zajistit, aby konkrétní věc připadla určité osobě, aniž by ji musel ustanovit dědicem.
Na co si dát pozor
- Odkazovník nemá postavení dědice, což znamená, že se na něj nevztahují práva a povinnosti spojené s dědictvím jako celkem (např. odpovědnost za dluhy zůstavitele v plném rozsahu).
- Pohledávka odkazovníka se týká pouze konkrétní věci nebo práva, které mu bylo odkazem zřízeno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1477
Jak soudy aplikují § 1477
Konstrukce § 1095 o. z. je jiná, než úprava v § 1477 o. z. o. Základní norma („Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá“), je obdobná jako v § 1477 o. z. o., protinorma je však formulována jinak; účinky základní normy nevylučuje prokázaná „nepoctivost držení“, tedy nepoctivá držba, ale „nepoctivý úmysl“ držitele.
Konstrukce § 1095 o. z. je jiná, než úprava v § 1477 o. z. o. Základní norma („Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá.“), je obdobná jako v § 1477 o. z. o., protinorma je však formulována jinak; účinky základní normy nevylučuje prokázaná „nepoctivost držení“, tedy nepoctivá držba, ale „nepoctivý úmysl“ držitele.
Vzhledem k tomu, že odkazovník není dědicem (§ 1477 odst. 2 občanského zákoníku), nemůže právo na odkaz při rozdělení pozůstalosti zvýšit dědický podíl dědice, který je současně i odkazovníkem.
Právní otázky
Související
§ 107 (Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodá)§ 12 Účinnost (Vyhláška o náležitostech bezpečnostní do)§ 2a (Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 )§ 2a Specifické léčebné programy s využitím neregi (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 473)§ 1 (Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů)