10 C 135/2022-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice [název instituce] [název instituce] [obec], kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče. Za pobyt a ošetření vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši [částka] splatné do [datum]. Žalovaný dluh v termínu splatnosti neuhradil, a to ani po písemné upomínce ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po stránce skutkové soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] přijat v záchytné stanici [název instituce] [název instituce] [obec] a byla mu poskytnuta lékařská péče. U žalovaného byla zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,21 promile. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši [částka]. Žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu výše. Žalobkyně vyzvala žalovaného písemně k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 89e zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, odst. 1 prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 5. Na základě důkazů provedených v tomto řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný byl pod vlivem alkoholických nápojů převezen na záchytnou stanici [název instituce] [název instituce] v [obec]. Za pobyt a ošetření byl žalovaný povinen uhradit dlužnou částku ve výši [částka] a žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu i výše. V takovém případě platí vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalobkyně žalovaného písemně vyzval k úhradě dluhu, žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. Dlužník, který nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení. Žalovaný se tedy nesplněním svého dluhu dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, když v řízení netvrdil, že by žalovanou částku již uhradil nebo že by dluh zanikl jiným způsobem. Žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. Soud vzhledem k uvedenému žalobě v celém rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1, 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za každý úkon, tedy [částka] Náklady řízení představující odměnu advokáta, režijní paušály, které byly žalobcem vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobci nebyly přiznány. Žalobce je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízen a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázán, proto měl při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. [název soudu] v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí [název soudu] ve věcech I. ÚS 2929/07, IV. ÚS 3131/10, I. ÚS 195/11). Celkem tedy náklady řízení činí [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).