10 C 300/2021-28 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice [název instituce] [název instituce] [obec], kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče. Za pobyt a ošetření vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši [částka]. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši [částka] s povinností jej zaplatit do 8 dnů, tj. do [datum]. Žalovaný dluh v termínu splatnosti neuhradil, a to ani po písemné upomínce ze dne [datum]. Žalobce požaduje rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po stránce skutkové soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] přijat v záchytné stanici [název instituce] [název instituce] [obec] a byla mu poskytnuta lékařská péče. U žalovaného byla zjištěna hladina alkoholu v krvi 1,29 promile. Žalobkyni za poskytnutou lékařskou péči vznikly náklady ve výši [částka]. Žalovaný uznal písemně svůj dluh ve výši [částka] co do důvodu i výše, což stvrdil svým podpisem, a zavázal se k jeho úhradě do 8 dnů od data vystavení dokladu, tj. dne [datum]. Žalobkyně vyzval žalovaného písemně k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum], kterou zaslal žalovanému dne [datum]. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Na základě důkazů provedených v tomto řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný byl převezen na záchytnou stanici [název instituce] nemocnice v [obec]. Za pobyt a ošetření byl žalovaný povinen uhradit dlužnou částku ve výši [částka]. Žalovaný převzal vyúčtování a uznal svůj dluh ve výši [částka] co do důvodu a výše a zavázal se k úhradě této částky do 8 dnů od data vystavení dokladu, tj. do [datum]. Žalobkyně žalovaného písemně vyzval k úhradě dluhu, žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. Dlužník, který nesplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení. Žalovaný se tedy nesplněním svého dluhu dostal dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. od [datum], kdy se dostal žalovaný do prodlení, tj. ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty, v níž se žalovaný zavázal k úhradě dlužné částky. Soud vzhledem k uvedenému žalobě v celém rozsahu vyhověl co do zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Soud žalobu zčásti zamítl co do zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] (kdy žalovaný dosud v prodlení být nemohl) do [datum] (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 věty prvé o. s. ř. a v řízení převážně úspěšné žalobkyni (když neúspěšná byla v poměrně nepatrné části týkající se úroků z prodlení) přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1, 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši [částka] za každý úkon, tedy [částka] Náklady řízení představující odměnu advokáta, režijní paušály, které byly žalobcem vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobci nebyly přiznány. Žalobce je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízen a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázán, proto měl při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. [název soudu] v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí [název soudu] ve věcech [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález]). Celkem tedy náklady řízení činí [částka], které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).