11 C 232/2021-21 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně [název žalobkyně] podala u zdejšího soudu dne [datum] žalobu proti žalované [celé jméno žalované], kterou se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalované vznikl závazek v částce [částka] z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu cestujícího dne [datum] na trase metra C veřejné hromadné dopravy v [obec], neboť žalovaná se při provedené přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem a byla vyzvána k zaplacení dlužného jízdného [částka] a přirážky k jízdnému [částka], vše splatné dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak dosud žalobkyni ničeho nezaplatila. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni její splatnosti do zaplacení. Nezletilá žalovaná, ani její zákonná zástupkyně se k žalobě nevyjádřily a k jednání soudu se nedostavily. Při provedeném dokazování bylo prokázáno smluvními přepravními podmínkami a tarifem PID, včetně výpisu z obchodního rejstříku, že [název žalobkyně], provozuje veřejnou hromadnou dopravu na označených linkách s cenou jízdného [částka] a stanovenou přirážkou k jízdnému [částka]. Soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] že dne [datum] v 18:28 hodin byla kontrolorem Dopravního podniku hl. m. [obec], akciová společnost, na trase C metra provedena kontrola cestujícího, který na vyzvání nepředložil jízdní doklad. Na žádost kontrolora byl předložen průkaz identifikující cestujícího jako žalovanou. Předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně poštovního dokladu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v částce [částka] s příslušenstvím. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2551 občanského zákoníku se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu, platí, že cestující uzavřením přepravní smlouvy přistupuje na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle ust. § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem nebo bezodkladně po nástupu do vozidla a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, je cestující povinen prokázat se platným jízdním dokladem na výzvu pověřené osoby. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými k vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout [částka]. Protože se žalovaná jako cestující neprokázala na výzvu pověřené osoby [právnická osoba] podnik hl. m. [obec], akciová společnost jako dopravce platnou jízdenkou, vznikla jí povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné [částka] a přirážku k jízdnému [částka], když jí tento závazek vznikl uzavřením platné smlouvy o přepravě osoby dne [datum]. Žalovaná v řízení neprokázala (ani netvrdila) úhradu dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému a ocitla se v prodlení s plněním svých peněžitých závazků. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku v den zjištění jízdy bezplatného jízdního dokladu, ocitla se následujícím dnem v prodlení s plněním svého peněžitého závazku a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a náleží jí proto v plném rozsahu náhrada nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem [částka] a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí [částka] (3 x 200) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce [částka] za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada 21 % DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí [částka].