12 C 107/2022-31 — Okresní soud v Přerově

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše z titulu účastnické (zákaznické) smlouvy k telefonnímu číslu [číslo], na základě které původní věřitelka, spol. T- [právnická osoba], (dále jen„ původní věřitelka“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“) vystavila žalované dne [datum] vyúčtování za poskytnutí služeb zprostředkovaného prodeje [číslo] za období [datum] - [datum], se splatností dne [datum], a dále vystavila žalované dne [datum] vyúčtování za poskytnutí doplňkových služeb [číslo] za období [datum] - [datum], se splatností dne [datum]. Uvedené nároky měly být smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny žalobkyni. 3. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že se původní věřitelka dne [datum] dohodla s žalovanou na poskytování služeb elektronických komunikací vázaných k telefonnímu číslu [číslo]. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by původní věřitelka žalobou uplatněné nároky jakýmkoliv způsobem převedla na žalobkyni. Původní věřitelka sice vyhotovila listinu označenou jako oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], nijak ovšem neprokázala, že by danou listinu odeslala do dispoziční sféry žalované. Právní zástupce žalobkyně vyhotovil dne [datum] předžalobní upomínku obsahující informaci o postoupení pohledávek s tím, že o postoupení byla žalovaná již informována písemným oznámením, přičemž ani stran předžalobní upomínky žalobkyně neprokázala, že by ji odeslala do dispoziční sféry žalované. Jakoukoliv smlouvu o postoupení pohledávek přitom žalobkyně v průběhu celého řízení soudu nedoložila. 5. Z hlediska právního posouzení dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle ustanovení § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), na základě které se původní věřitelka zavázala poskytovat žalované ve smlouvě specifikované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za poskytování těchto služeb hradit sjednanou odměnu. V řízení však nebylo prokázáno, že by mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na základě níž by žalobou uplatněné nároky byly postoupeny žalobkyni, jelikož žalobkyně dotčenou smlouvu v průběhu celého řízení nedoložila. Postoupení pohledávky poté není prokázáno ani oznámeném právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], jelikož žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka (postupitel) o tomto postoupení ve smyslu ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. žalovanou vyrozuměla. Konečně sporná skutečnost postoupení pohledávky nemohla být prokázána ani předžalobní upomínkou ze dne [datum], a to jednak z důvodu, že není zřejmé, zda vůbec byla tato upomínka žalované odeslána, a dále proto, že dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. postupníkovi (zde žalobkyni) nestačí dlužníka (žalovanou) o postoupení pohledávky pouze vyrozumět, nýbrž musí dlužníku postoupení pohledávky prokázat, což se v případě předžalobní upomínky ze dne [datum] nestalo. 6. S ohledem na shora uvedené soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala postoupení žalobou uplatněných nároků z původní věřitelky na žalobkyni, a soud tudíž nemohl postavit najisto, zda žalobkyni v tomto sporu svědčí aktivní věcná legitimace. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě, že by soud nemohl žalobě v celém rozsahu vyhovět pro nedostatečná tvrzení či nedostatečně označené důkazy, byla soudem vyzvána k jejich doplnění a jednání bylo za tímto účelem odročeno. K tomu soud sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10). 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, dle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.