16 C 103/2022-23 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1.500 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení dluží žalovaná žalobci za přepravu vozidlem městské hromadné dopravy v [obec] dne [datum] bez platné jízdenky, kterou žalovaná přes výzvy dosud žalobci neuhradila. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] byla žalovaná přistižena v [obec] na lince MHD [číslo] jak cestuje bez platné jízdenky. Přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč žalovaná při provedené kontrole nezaplatila. O této skutečnosti sepsal kontrolor označený služebním [číslo] dne [datum] zápis, který podepsal spolu s žalovanou. Přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaná dosud spornou pohledávku žalobci neuhradila. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 37 odst. 5 (Přepravní řád) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, podle nichž na výzvu pověřené osoby je cestující povinen se prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu s tím, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách a přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. Požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] cestovala v [obec] městskou hromadnou dopravou bez platné jízdenky, byla jí ve smyslu § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. a § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. uložena povinnost zaplatit žalobci přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.