16 C 111/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 382.000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 100 odst. 1 a § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tomu, co vyšlo v řízení najevo, zjistil soud skutkový stav věci takto. 4. Z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že žalobkyně ke dni uzavření smlouvy přenechala žalovanému celkem částku ve výši 387.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1.000 Kč vždy k 15. dni každého měsíce v hotovosti nebo na účet žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný se dále dohodli, že zápůjčka je bezúročná a že v případě, že žalovaný měsíční splátku neuhradí ani se zpožděním 30 dnů po termínu splatnosti, stává se zápůjčka ihned splatnou a žalovanému vznikne povinnost zaplatit žalobkyni celou dlužnou zápůjčku zbývající do částky 387.000 Kč. V předžalobní upomínce ze dne [datum] adresované žalovanému na adresu podle CEO [ulice a číslo] v [obec] žalobkyně žalovanému vytkla, že poslední splátku uhradil v únoru 2020, že přes její opakované výzvy další splátky již žalobkyni nesplácel, že pro nesplácení ztratil žalovaný výhodu splátek a zápůjčka se tak stala splatnou ke dni [datum]. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě zbývajícího dluhu ve výši 382.000 Kč nejpozději do [datum] pod pohrůžkou soudního vymáhání. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku uhradil žalobkyni zbývající dlužnou částku 382.000 Kč případně její část. 5. Soud na projednávanou věc aplikoval následující ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen o.z.). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2394 o.z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě platné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve smyslu § 2390 a násl. o.z. předala žalovanému do dne uzavření smlouvy částku ve výši 387.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v minimálních splátkách po 1.000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s jejich úhradou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil řádně a včas splátky po únoru 2020 ani že by ke dni vyhlášení rozsudku dlužnou částku ve výši 382.000 Kč žalobkyni byť částečně uhradil. Soud tudíž žalobě v souladu s ustanovením § 2390 a násl. o.z. v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 382.000 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (odstavec I. výroku rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly. Soud proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků (odstavec II. výroku rozsudku). 10. O uložení povinnosti žalovanému zaplatit soudu soudní poplatek bude rozhodnuto v samostatném rozhodnutí.