16 C 93/2022-22 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1.592 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši 108 Kč z důvodu, že žalovaná v rozporu s pojistnou smlouvou uzavřenou dne [datum] pod [číslo] neuhradila žalobci pojištění svého automobilu za dobu od [datum] do [datum]. 3. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 4. Z listinných důkazů vzal soud za prokázané, že smlouvou o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla označenou jako„ Pojistná smlouva pro Autopojištění Combi Plus III.“, [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne [datum], se žalovaná zavázala platit žalobci pojištění svého osobního automobilu Peugeot, [registrační značka] ve výši 3.560 Kč, splatné čtvrtletně ve 4 splátkách po 890 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná přes výzvy a předžalobní upomínku uhradila žalobci dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1.592 Kč. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2758 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), podle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné, a dále § 3 a násl. zákona o odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. 6. Poněvadž bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu osobního automobilu ve smyslu § 2758 a násl. o.z. a § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaná sjednané pojistné za uvedené období ani přes výzvy a předžalobní upomínku neuhradila, soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14 odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.