20 C 156/2021-36 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen právní předchůdkyně) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí zápůjčky a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o poskytnutí zápůjčky uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa] a přes e-mailové zprávy tak, že žalovaný vyplnil žádost o půjčku, seznámil se s obchodními podmínkami a s informacemi o spotřebitelském úvěru a souhlasil s nimi, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet dne [datum] částku [částka]. Žalovaný měl poskytnuté prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] vrátit nejpozději dne [datum], avšak ničeho neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] zaslána platba [částka]. Dále má soud za prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum] dohodly o převedení pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši [částka]. A konečně má soud za prokázáno, že žalobkyně dne žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. 4. Soud naopak nevzal za prokázané, že by žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel nějakou smlouvu a že by žalovaný obdržel nějaké finanční prostředky. 5. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení nyní žalované pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 6. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalovaného, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy. Žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou písemnou smlouvu, ale toliko e-mailovou zprávu, která obsahuje údaje žalovaného a text potvrzující přijetí žádosti o půjčku. Tato e-mailová zpráva však byla odeslána z adresy [email] za uživatele [email]“ na adresu [email]“, zjevně tedy jde o zprávu zasílanou mezi úvěrovými společnostmi a nelze dovodit, že by tuto zprávu odesílal žalovaný (nadto je nelogické, aby žalovaný odesílal právní předchůdkyni žalobkyně zprávu, ve které sdělí, že žádost o půjčku byla přijata). Nebylo tedy prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (s ohledem na to se pak soud nezabýval tím, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přičemž tuto skutečnost žalobkyně netvrdila ani k ní nedoložila žádné důkazy). Nebylo pak prokázáno ani to, že by žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel nějaké finanční prostředky, neboť z předloženého potvrzení o odeslání částky [částka] není patrné, kdo je příjemcem zaslané částky a žalobkyně k tomu nenavrhla provedení žádných dalších důkazů. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o půjčce ani poskytnutí finančních prostředků žalovanému, tedy neunesla břemeno důkazní o těchto rozhodných skutečnostech, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neunesení důkazního břemene ke skutečnostem zakládajícím projednávané nároky soud žalobu v celém rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.