20 C 178/2022-26 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 754 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] ve znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje a akceptoval text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému převodem na účet částku 7 800 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 9 006 Kč s příslušenstvím do [datum]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení podle smlouvy, a zároveň uhradit paušální náhradu výdajů za upomínání. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu 6 506 Kč, smluvní pokutu 3 248 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 6 506 Kč od [datum] do [datum]), náhradu nákladů upomínání 150 Kč (3 x 50 Kč za odeslané upomínky), kapitalizovaný úrok z prodlení 932,23 Kč (za dobu od [datum] do [datum] z jistiny 6 506 Kč), náhradu mimosoudního vymáhání 434 Kč (2 x 217 Kč za osobní návštěvu) a dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 6 506 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl o postoupení vyrozuměn a byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby a na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla nějaké pohledávky na žalobkyni, ale nebylo prokázáno, že by mezi převáděnými pohledávkami byla také pohledávka vůči žalovanému. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nabyla od právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku vůči žalovanému. Z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek opatřené datem [datum] (podpis datován [datum]) vyplývá, že seznam pohledávek měl být přílohou smlouvy, a to jako příloha [číslo]. Součástí předložené smlouvy, která byla předložena jako naskenovaný dokument opatřený podpisy (v anglickém a českém znění), však příloha [číslo] ani žádná jiná příloha nebyla. Pokud žalobkyně předložila elektronický dokument označený jako KIZAP [číslo] obsahující tabulku s údaji o tvrzené pohledávce a firmu právní předchůdkyně žalobkyně, nepostačuje to k učinění závěru, že právě tato pohledávka byla předmětem postoupení pohledávek podle předložené smlouvy, neboť se zjevně nejedná o přílohu [číslo] předložené smlouvy o postoupení pohledávek. Předložený dokument obsahující tabulku vůbec není jako příloha [číslo] označen, jde o elektronický dokument, zatímco smlouva samotná byla předložena jako naskenovaná listina, a oba dokumenty jsou výrazně vizuálně odlišné, což svědčí pro závěr, že jeden netvoří přílohu druhého. Pokud jde o Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], nepostačuje pouhé oznámení o postoupení pohledávky (třebaže učiněné původním věřitelem) k prokázání postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Samotné oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je totiž pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje ani jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení (odlišně od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku). Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem rozhodným pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále detailně zabýval existencí tvrzeného nároku. 5. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků