20 C 209/2022-29 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 4 046,28 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalované na základě smluvních ujednání dodávala elektřinu a žalovaná za ni neuhradila ujednanou cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (po zohlednění uhrazených záloh), kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum], a na kterou následně žalovaná uhradila částku 500 Kč, proto nyní zbývá neuhrazená částka 87 Kč. Dále žalovaná za období od [datum] do [datum] odebrala 0,553 MWh elektrické energie za cenu 3 959,28 Kč, kterou jí právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná uvedené pohledávky právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum] v odběrném místě na adrese [adresa žalované] (cena za odebranou elektřinu 3 087 Kč po odečtení zaplacených záloh 2 500 Kč) se splatností dne [datum] na základě vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně (periodická faktura [číslo]) a v období od [datum] do [datum] v množství 0,553 MWh elektřiny v ceně 3 959,28 Kč se splatností dne [datum] na základě vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně (konečné vyúčtování [číslo]). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná čehokoli na uvedené dlužné částky uhradila, případně že by dluh zanikl jinak. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 3. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dále soud dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“). Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou dodala žalované do odběrného místa elektřinu v uvedených obdobích a v uvedeném množství. Žalované vznikl závazek k úhradě ceny za dodanou elektřinu, jejíž výše a výpočet je jednoznačně určeny v předložených fakturách. Žalobkyně prokázala vznik smluvních závazků a jejich splatnost, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na v řízení uplatněné částky čehokoli uhradila, případně že by tento dluh zanikl jinak. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě ceny za elektřinu dodanou právní předchůdkyní žalobkyně nadále trvá v žalobkyní uplatněném rozsahu (při zohlednění toho, že žalobkyně z první faktury požaduje toliko částku 87 Kč), a proto soud žalobě vyhověl a žalované ve výroku I. tohoto rozsudku uložil povinnost uhradit žalobkyni žalovanou částku, s úhradou které je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalovaná je v prodlení s úhradou uvedeného dluhu ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne [datum] v případě částky 87 Kč a ode dne [datum] v případě částky 3 959,28 Kč, a žalobkyni od uvedených dní vznikl ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna dlužnou částku s úrokem z prodlení zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právního zástupce žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč Náklady řízení je žalovaná povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití § 14b advokátního tarifu je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti.