20 C 225/2022-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 34 705,37 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a žalovaná za elektřinu dodanou do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec] neuhradila sjednanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] ve výši 39 705,37 Kč na základě faktury s variabilním symbolem [číslo] splatné dne [datum]. Žalovaná dne [datum] uhradila částku 2 500 Kč a dne [datum] částku 2 500 Kč, žádné další úhrady již žalovaná neučinila, proto se žalobkyně domáhá nesplacené částky 34 705,37 Kč a úroku z prodlení po zohlednění částečných úhrad. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 3. Z listiny označené jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník se dohodly na povinnosti žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a na povinnosti žalované za dodávku elektřiny (včetně sdružených služeb) platit ujednanou cenu podle vyúčtování. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny se staly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník produktu Elektřina. 4. Z listiny označené jako Vyúčtování za elektřinu konečné označené variabilním symbolem [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalovaná od žalobkyně v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] odebrala 11 595 kWh elektřiny v ceně po odečtení záloh 39 705,37 Kč se splatností dne [datum]. 5. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby; zásilka byla odeslána [datum]. 6. Po provedeném dokazování soud dospěl po skutkové stránce k závěru, že žalovaná se s žalobkyní dohodla na dodávkách elektřiny do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec] na základě smlouvy ze dne [datum] a za dodanou elektřinu se žalovaná zavázala uhradit cenu podle vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] v množství 11 595 kWh elektřiny ve výši 39 705,37 Kč splatnou dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně na uvedený nárok něco uhradila (to zůstalo v rovině tvrzení žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby. 7. Zjištěný skutkový stav soud právně zhodnotil a dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní v písemné formě smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“). Žalobkyně v souladu se smlouvou dodala žalované elektřinu v ceně 39 705,37 Kč za uvedené období. Žalované vznikl závazek k úhradě této ceny za dodanou elektřinu. Žalobkyně prokázala vznik smluvního závazku a splatnost nároků, a zároveň nebylo prokázáno, že by do dne vyhlášení tohoto rozsudku žalovaná na v řízení uplatněnou částku ceny za elektřinu čehokoli uhradila (to zůstalo v rovině tvrzení žalobkyně), případně že by tento dluh zanikl jinak. Soud tedy dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě ceny za elektřinu dodanou žalobkyní nadále trvá, a proto soud žalobě vyhověl a žalované ve výroku I. tohoto rozsudku uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 34 705,37 Kč požadovanou v žalobě, s úhradou které je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (díle jen „o. z.“). Žalovaná je v prodlení s úhradou uvedeného dluhu ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. ode dne [datum], a žalobkyni pak od uvedeného dne vznikl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nárok na úrok z prodlení. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal právo také na požadovaný úrok z prodlení, ve kterém žalobkyně podle žalobních tvrzení zohlednila částečné úhrady žalované. Žalovaná je povinna dlužnou částku s úroky z prodlení zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 389 Kč a z odměny advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Odměnu advokáta tvoří 900 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále náhrada hotových výdajů advokáta v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 252 Kč Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 841 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.