20 C 239/2022-30 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 6 922 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 622 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný provozoval vozidlo kategorie nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], aniž by měl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 86 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za uvedenou dobu 77 dní činí 6 622 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek 300 Kč na náklady spojené s uplatněním práva. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ho k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla kategorie nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka]. Přestože v registru vozidel byla jako vlastník v uvedené době evidována [právnická osoba], s. r. o., z faktury ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný předmětné vozidlo od uvedené společnosti zakoupil. K předmětnému vozidlu nebylo po dobu od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] (doručenou [datum]) žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení částky 6 922 Kč, a to částky 6 622 Kč jako příspěvku vypočteného z denní sazby 86 Kč a počtu dní 77, a dále částky 300 Kč jako nákladů na uplatnění. Lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy. K úhradě žalobou uplatněných nároků byl žalovaný dále opakovaně vyzván dalšími upomínkou a předžalobní výzvou. Nebylo prokázáno, že by žalovaný uplatněný nárok alespoň částečně uhradil. 3. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný byl nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 6 622 Kč odpovídající denní sazbě 86 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 77 dnů). K úhradě příspěvku byl žalovaný vyzván v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a nebylo prokázáno, že by pohledávku uhradil. Proto je žaloba důvodná v rozsahu 6 622 Kč i v rozsahu požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost nároku nastala dne [datum] (s ohledem na doručení výzvy dne [datum] a při splatnosti 60 dní se nárok stal splatným [datum] a od následujícího dne je žalovaný v prodlení) a žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne [datum]. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalovanému vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.