20 C 42/2022-17 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 970 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná řádně nehradila zákonem stanovené televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce březen 2019 až prosinec 2020. Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku registrovala dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně se nyní domáhá dlužné částky 2 970 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 475,11 Kč od prvního dne prodlení do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná je přihlášena jako poplatník televizních poplatků od listopadu 2019. Žalovaná nehradila televizní poplatky za období od března 2019 do prosince 2020; celková výše poplatků činí 2 970 Kč (135 Kč za měsíc). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě poplatků dopisem ze dne [datum] (připraveno k vyzvednutí [datum], vhozeno do schránky [datum]), a dopisem ze dne [datum] (adresát nezastižen [datum], poté vráceno odesílateli). Nebylo prokázáno, že by žalovaná požadovanou částku zaplatila. 3. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná je přihlášena jako poplatník televizního poplatku ve smyslu § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „zákon o televizních poplatcích“), a je povinna platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce smyslu § 6 a § 7 odst. 2 zákona o televizních poplatcích. Žalovaná pak televizní poplatky ani přes výzvy žalobkyně neuhradila za shora uvedenou dobu a s každým jednotlivým poplatkem se proto dostala do prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a žalobkyni podle § 10 zákona o televizních poplatcích a § 1970 o. z. přísluší i nárokovaný úrok z prodlení za dobu prodlení žalované s úhradou každého jednotlivého poplatku ode dne následujícího po dni splatnosti. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 4. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále a paušální náhradu výdajů za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby) ve výši 2 x 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Za účelně vynaložené naopak soud nepovažuje náklady advokáta, a to plně v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12. Žalobkyně disponuje dostatečným aparátem, aby sama vymáhala televizní poplatky, které tvoří hlavní složku jejího financování, nadto žaloby o zaplacení televizních poplatků jsou podávány na ustáleném vzoru a využití služeb advokáta tak není nezbytné, neboť nejde o skutkově či právně složitý spor. Proto soud žalobkyni přiznal toliko náklady nezastoupeného účastníka podle shora uvedených ustanovení.