20 C 64/2022-60 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum], ve znění rozšíření žaloby ze dne [datum] a ve znění opravy rozšíření žaloby ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky celkem 7 460 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 415 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 4 045 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná provozovala vozidlo – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], aniž by měla v době od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 35 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za první uvedené období 89 dní činí 3 115 Kč a za druhé uvedené období 107 dní činí 3 745 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek 2 x 300 Kč na náklady spojené s uplatněním práva za obě uvedená období. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ji k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka]. K předmětnému vozidlu nebylo po dobu od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] (doručenou [datum]) žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení příspěvku 3 115 Kč vypočteného z denní sazby 35 Kč a počtu dní 89, a dále k úhradě nákladů uplatnění 300 Kč, a dále a písemnou výzvou ze dne [datum] (doručenou [datum]) žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka a provozovatele uvedeného vozidla k zaplacení příspěvku 3 745 Kč vypočteného z denní sazby 35 Kč a počtu dní 107. Lhůta k úhradě byla v obou výzvách stanovena na 60 dnů od doručení. K úhradě žalobou uplatněných nároků byla žalovaná dále opakovaně vyzvána upomínkami a předžalobními výzvami. Nebylo prokázáno, že by žalovaná uplatněné nároky alespoň částečně uhradila. 3. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalované vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaná byla nejméně v době od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaná povinna uhradit příspěvek ve výši 3 115 Kč za období od [datum] do [datum] odpovídající denní sazbě 35 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 89 dnů), a dále příspěvek ve výši 3 745 Kč za období od [datum] do [datum] odpovídající denní sazbě 35 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 107 dnů). K úhradě příspěvků byla žalovaná vyzvána v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Proto je žaloba důvodná v rozsahu dlužných příspěvků 3 115 Kč a 3 745 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou i v rozsahu požadovaných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z obou dlužných příspěvků podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť s úhradou příspěvku 3 115 Kč se žalovaná dostala do prodlení dne [datum] (výzva byla doručena [datum] a 60denní lhůta k plnění uplynula dne [datum], tedy od následujícího dne je žalovaná v prodlení), a s úhradou příspěvku 3 745 Kč se žalovaná dostala do prodlení dne [datum] (výzva byla doručena [datum] a 60denní lhůta k plnění uplynula dne [datum], tedy od následujícího dne je žalovaná v prodlení); žalobkyně přitom úrok z prodlení požaduje až od [datum] a od [datum]. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky 2 x 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalované vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva za obě období na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. V tomto rozsahu proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 4. Žalovaná se dostala do prodlení také s úhradou nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 x 300 Kč, žalobkyni však nárok na úrok z prodlení z této částky nenáleží, neboť tyto náklady jsou svou povahou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z. a úrok z prodlení (který je sám příslušenstvím pohledávky) lze požadovat zásadně z jistiny dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Proto soud v rozsahu úroku z prodlení z částky 2 x 300 Kč žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci prakticky zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem 189 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.