20 C 81/2022-20 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 405,08 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, požádal o poskytnutí půjčky a odsouhlasil text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem a poplatkem ve výši 1 635,08 Kč nejpozději dne [datum]. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr výpisem z účtu, výplatními lístky a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu 5 000 Kč, úrok a poplatek celkem ve výši 1 635,08 Kč, smluvní pokutu 770 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Soud nevzal za prokázané, že by žalovaný s žalobkyní uzavřel nějakou smlouvu, neboť tvrzená smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] nebyla soudu vůbec předložena a předložená smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] není žalovaným podepsána a na listině je toliko strojově uvedeno jméno žalovaného a elektronický kód. Zároveň soud nemá za prokázáno, že by žalovaný od žalobkyně obdržel dne [datum] peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, neboť z žalobkyní předložených listin byla zjištěno toliko platba ze dne [datum] a nikoli tvrzená platba ze dne [datum]. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření žádné smlouvy, neboť tvrzená smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], ke které se vztahuje také předžalobní výzva, nebyla soudu vůbec doložena. Pokud byla doložena smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], tak ani u té není možné dojít k závěru, že by byla uzavřena, neboť nebyl prokázán žádný projev vůle žalovaného, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy. Žalobkyně pak ani neprokázala tvrzené poskytnutí peněžních prostředků dne [datum] převodem na účet, neboť k důkazu doložila toliko potvrzení o platbě ze dne [datum] a prokázání této jiné platby z jiného dne není relevantní, neboť žalobkyně musí soudu poskytnout řádná žalobní tvrzení a důkazy k jejich prokázání. Soud sám nemůže na základě předložených důkazů bez řádných žalobních tvrzení shledat, že by žalobkyni požadovaný nárok svědčil na základě jiných než tvrzených skutkových okolností. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat ani uzavření tvrzené smlouvy ani poskytnutí tvrzených peněžních prostředků, tedy neunesla břemeno důkazní ohledně rozhodných skutečností, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala své žalobní tvrzení, že žalovanému na základě tvrzené smlouvy poskytla částku 5 000 Kč, nezabýval se soud následně ani otázkou úroku, poplatku, smluvní pokuty nebo zkoumání úvěruschopnosti a žalobu v celém rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.