7 C 351/2021-105 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s přísl. a uvedla, že se jedná o částku, kterou zaplatila jako náhradu škody [právnická osoba] s.r.o. a právo na náhradu na ni přešlo jako na pojistitele. Uvedla, že ovce patřící žalovanému způsobila dne [datum] poškození autobusu ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o., neboť vyběhla z levé strany před autobus [registrační značka], který jel z [obec] na [obec]. Ovce vyběhla z nezajištěného pozemku žalovaného, při střetu došlo k usmrcení ovce a vzniku škody na autobusu. Škodu na vozidle žalobkyně hradila na základě pojištění uzavřeného s vlastníkem vozidla. Za poškození vozidla vyplatila žalovaná částku [částka] a následně vyzvala žalovaného k náhradě vyplacené částky. Žalovaný požadovanou částku nezaplatil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že zvíře, které škodu na autobusu způsobilo, nebylo jeho a má pochybnosti o tom, že to vůbec byla ovce. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Itálie a soud se proto zabýval tím, zda je k projednání věci příslušný a jakého právního řádu bude použito. 4. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] je k projednání příslušný soud České republiky, neboť žalovaný má bydliště v České republice. 5. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] se použije český právní řád, neboť škoda vznikla v České republice. 6. Z potvrzení účasti na dopravní nehodě a protokolu o nehodě (KRPM [číslo] [číslo] má soud za prokázáno, že policií byla šetřena dopravní nehoda na úseku silnice [obec] – [obec]. Účastníkem nehody byl autobus [registrační značka] řízený [jméno] [příjmení]. [příjmení] poškozeného autobusu byla [právnická osoba] s.r.o., pojistitelem [právnická osoba], došlo k poškození vozidla na přední masce, nárazníku, byla usmrcena ovce. 7. Policie v zápisu dále uvedla, že ovce vběhla před vozidlo z levé strany, vyběhla z nezajištěného pozemku, který je majetkem žalovaného, majitelem ovce byl žalovaný, který ovci z místa nehody odstranil. Žalovanému byla uložena pokuta ve výši [částka] v blokovém řízení za porušení § 60 odst. 11 zák. č. 361/2000 Sb. a spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. 8. Z fotografií z místa nehody je patrné poškození autobusu. Spis obsahuje pouze 1 ks fotografie usmrceného zvířete, ze které není zřejmé, o jaké zvíře se jedná, pouze je zřejmé, že jde o zvíře, které má hnědou srst. 9. Z vyjádření žalovaného, které potvrdil ve své výpovědi vyšetřující policista prap. [příjmení] [příjmení], má soud za prokázáno, že policie přišla za žalovaným do jeho domu, dotazovali se ho, zda má na popsaném místě ovce a sdělila mu, že jedna jeho ovce vběhla do cesty autobusu a byla usmrcena. Žalovaný potvrdil, že zde ovce má, podepsal protokol a teprve poté se šel podívat na zvíře. Při této prohlídce již ani policie ani řidič autobusu nebyli přítomni. 10. Z fotografie předložené žalovaným nemá soud za prokázáno, jaký druh ovcí v té době choval žalovaný, neboť z fotografie není ani zřejmé, o jaká zvířata se jedná, natož aby bylo možno určit jejich přesnější druh. 11. Z vyjádření žalovaného má soud za prokázáno, že v době nehody na pozemku, který je v blízkosti nehody, skutečně choval ovce. Chov ovcí neměl registrován, ani jednotlivé ovce neměly žádnou registraci. 12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], řidiče autobusu má soud za prokázáno, že řídil autobus, kterému do cesty vběhla (resp. vyskočila z příkopy) z pravé strany ovce, a to na konci obce Horní Moštěnice směrem na [obec]. Ze zkušenosti věděl, že po silnici občas chodí ovce, proto jel pomalu. 13. Pokud svědek uvedl, že věděl o tom, že ovce, které zde občas chodí, patří nějakému Italovi, měl tyto informace pouze od občasných účastníků fotbalových utkání v těchto místech. Takto také informoval policii. Při srážce neviděl, že se jedná o ovci, ale podle jeho zkušeností se tam daly ovce očekávat. Po srážce se byl na zvíře podívat, podle jeho názoru se jednalo o ovci, doufá, že by si ji s kozou nespletl. Zvíře bylo celé hnědé, včetně hlavy a nohou. 14. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že sražení ovce vyšetřoval jako policista. Nevzpomněl si, jakým způsobem zjistili, komu zvíře patří. Jeli za žalovaným k němu domů, domluvili se s ním i přes určitou jazykovou bariéru, že ohrada s ovcemi v blízkosti nehody je jeho. Uložili mu blokovou pokutu, zpět na místo nehody s žalovaným nejeli. Ohradu s ovcemi kontroloval od silnice, poškození si nevšiml, v ohradě byly další ovce, nebyl však schopen upřesnit, zda byly stejné jako sražená ovce. 15. Pokud se týká bližšího popisu zvířete, svědek uvedl, že si myslí, že to byla ovce, určitě to nebyl pes, na barvu si nevzpomínal. 16. Z výpovědi [jméno] [příjmení], druhého zasahujícího policisty soud neučinil žádná zjištění, tento si na událost vůbec nepamatoval. 17. Z výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázáno, že [právnická osoba] je nyní zapsána pod názvem [právnická osoba] 18. Podle § 2933 o.z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. 19. Podle § 2820 odst. 1 o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. 20. Soud nemá za prokázáno, že by zvíře, které způsobilo škodu na autobusu, patřilo žalovanému. 21. Zjištění vlastníka zvířete prováděla policie zřejmě nějakými dotazy ve vesnici na chovatele ovcí, žádný z policistů si to nepamatuje. Je možné, že policie vycházela z informace od řidiče autobusu, že by ovce mohly patřit„ nějakému Italovi“. Ten však o vlastnictví ovcí v těchto místech věděl pouze z doslechu od návštěvníků sportoviště. Policie postupovala tak, že nechala žalovaného odsouhlasit, že v přibližných místech chová ovce. Nijak neověřila, že se jedná skutečně o zvíře žalovaného a učinila závěr, že ovce vyběhla z nezajištěného pozemku. Přitom zasahující policista vypověděl, že žádné porušení ohrady nenašel. Dokumentace škodícího zvířete byla provedena zcela nedostatečně, zvíře nelze na fotografiích vůbec identifikovat (ani jako ovci). S žalovaným na místo nehody policisté znovu nešli. Identifikací zvířete jako ovce si zasahující policista nebyl zcela jistý (s tím, že to určitě nebyl pes). Řidič autobusu předpokládal, že na místě budou ovce, proto zvíře jako ovci identifikoval, s tím, že by si ji nespletl s kozou. Žádný ze svědků nebyl schopen říct, zda se jednalo o stejné zvíře, jako byla další zvířata v ohradě. 22. O tom, že policie učinila poměrně rychlé a zjednodušené závěry, svědčí také nepřesnosti ze zápisu, např. o směru vyběhnutí ovce (v zápisu se uvádí z levé strany, svědek-řidič však uvádí pravou stranu, čemuž odpovídá i náčrtek nehody). Dále se uvádí, že ovce vyběhla z pozemku, který patří žalovanému, tato skutečnost však nebyla v řízení prokázána a z vyjádření žalovaného vyplývá, že pozemek měl k užívání zapůjčen. 23. Žalovaný také poukázal na to, že srst sraženého zvířete nebyla vysoká a vlnitá jako u ovce, což je skutečně z dostupné fotografie policie patrné. Žalovaný poukázal na to, že v podzimním období, kdy se nehoda stala, se ovce nestříhají. 24. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že žalovaný se choval jako vlastník zvířete, když ho po nehodě uklidil, soud akceptuje vysvětlení žalovaného, že když už u zvířete byl, tak ho odklidil, aby tam nesmrdělo. Rovněž je akceptovatelné vysvětlení žalovaného, proč následně nekontaktoval policii se sdělením, že zvíře není jeho a raději zaplatil nízkou pokutu. Je zřejmé, že žalovaný nemluví dobře (ani obstojně) česky, nechtěl si tedy zřejmě přidělávat další problémy, případně činit výdaje za tlumočníka apod. Rovněž je pochopitelné, že nemohl jako běžný a nikoli český občan počítat s tím, že zde bude následný požadavek na náhradu škody a že by proto celou situaci dříve nějak řešil. Je vcelku pochopitelné, že zaplacením pokuty pokládal věc za vyřešenou. 25. Pouze z tohoto chování nelze mít za prokázáno, že by žalovaný byl vlastníkem zvířete. Jeho chování po nalezení zvířete lze akceptovat jako pochopitelné. 26. Rovněž skutečnost, že žalovaný svůj chov neregistroval, neprokazuje vlastnictví sraženého zvířete. Je zřejmé, že pokud by ovce byly registrovány, bylo by možné jednoznačně zkontrolovat, zda žalovanému ovce chybí. Pokud však žalobkyně argumentuje tím, že sražené zvíře nemělo registraci, z dokumentace policie taková skutečnost nevyplývá (ani z fotografie to není patrné, neboť hlava zvířete není zachycena). 27. Žalobkyně po poučení o