8 C 100/2022-33 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně předmětem řízení učinila nárok na zaplacení částky 2 500 Kč s výše uvedeným příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná byla dne [datum] převezena do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde jí bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony žalobkyně žalované vyúčtovala náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaná svůj dluh ve výši 2 500 Kč uznala dne [datum] s povinností jej zaplatit do 8 dnů, tedy do [datum], ale dlužnou částku neuhradila ani po zaslání výzvy k úhradě dlužné částky. 2. Žalobkyně souhlasila, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením ze dne [datum] vyzvána, aby se do 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaná se lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z osobního účtu pacienta a z potvrzení o poskytnutí záchytu [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla umístěna na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní od [datum] 19:17 hodin do [datum] do 7:42 hodin. Byla zjištěna přítomnost alkoholu - porucha způsobená alkoholem –akutní intoxikace, záchyt byl vyžádán MP [obec]. Úhrada za záchyt byla žalované vyúčtována po skončení záchytu, tedy dne 9. [datum] ve výši 2 500 Kč a žalované byl vystaven daňový doklad, jehož převzetí stvrdila svým podpisem. Žalovaná písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše, současně prohlásila, že zaplatí svůj dluh za pobyt a ošetření v záchytné stanici žalobkyně a uznání dluhu podepsala. 4. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ zákon o SZS“), protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. 5. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona o SZS, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalované byla poskytnuta zdravotní služba od [datum] do [datum], kdy se podrobila ošetření s následným pobytem v záchytné stanici provozované žalobkyní ve smyslu § 89a odst. 1 zákona o SZS. Přítomnost alkoholu a jiné návykové látky byla u žalované při přijetí prokázána, proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady za poskytnutou záchytnou službu podle § 89e odst. 1 věty první zákona o SZS. Žalovaná svůj dluh ve výši 2 500 Kč uznala písemným prohlášením. Soud má proto za to, že dluh v této výši v době uznání trval. Žalobkyně proto nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů ošetření vůči žalovanému jako ošetřované osobě podle výše uvedených ustanovení zákona o SZS, přičemž skutečnost, že k poskytnutí lékařské péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací skutečně došlo, má soud za prokázanou uznáním dluhu a potvrzením o poskytnutí záchytu. Splatnost pohledávky nastala [datum], od [datum] je žalovaná v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a zavázal žalovanou podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku i k zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Za účelně vynaložené náklady je v uvedeném případě možno považovat pouze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhradu za písemné podání ve věci a výzvu k plnění podle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za každý úkon, tedy celkem ve výši 200 Kč Náklady řízení představující odměnu advokáta a režijní paušály, které byly žalobkyní vynaloženy, nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, proto žalobkyni nebyly přiznány. Žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, hospodařící s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., je tedy státem řízena a na státní rozpočet v určitém rozsahu navázána, proto měla při vymáhání dlužných nákladů na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že se po skutkové i právní stránce jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ústavní soud ČR v obdobných případech zaujal stanovisko, že v takto jednoduché právní věci byl žalobce schopen zajistit si vyřešení tohoto případu vlastními prostředky (blíže rozhodnutí Ústavní soudu ve věcech [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález]). Celkem tedy náklady řízení činí 1 200 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).