8 C 38/2022-37 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 052 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 052 Kč od do zaplacení a dále náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný bez platné jízdenky dne [datum] využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba] a cestoval vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] na [obec]. Za jízdu bez platného cestovního dokladu vznikla společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 052 Kč podle platného tarifu, a to 52 Kč za jízdné a 1 000 Kč jako přirážka k jízdnému, kterou žalovaný neuhradil. Pohledávku vůči žalovanému pak společnost [právnická osoba] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek navazující na rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích a o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] na [právnická osoba] [název] [název] [název], registrační [číslo] se sídlem v [název města], která pohledávku dále postoupila na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., když žalovanému bylo předvolání s žalobou doručeno řádně a včas. 3. Z provedených důkazů, které žalobkyně k důkazu předložila, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [název] [název] [název] došlo k dohodě o postupování pohledávek označené jako Rámcová smlouva o smlouvách budoucích a o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], podle které se postupitel zavázal postupovat na postupitele pohledávky vůči třetím osobám [název] základě smluv o postoupení pohledávek. Takovou smlouvu o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [název] [název] [název] žalobkyně k důkazu neoznačila ani na výzvu soudu nepředložila. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [název] [název], jako postupitelem, a žalobkyní jako postupníkem a z přílohy [číslo] soud nemá za prokázáno, že by došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalovanému. Pokud jde o první postoupení mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [název] [název] [název], tak žalobkyně předložila rámcovou smlouvu [číslo] ze dne [datum] (jako naskenovaný dokument), přes výzvu soudu však nepředložila navazující smlouvu o postoupení pohledávek ani přílohu se seznamem postupovaných pohledávek. Soud proto nemá za prokázáno, že by na základě uvedené rámcové smlouvy, která neobsahuje specifikaci konkrétní pohledávky došlo k jejímu postoupení na [název] [název] [název] [název]. Následně se soud zabýval také dalším postoupením mezi [právnická osoba] [název] [název] [název] a žalobkyní, které žalobkyně prokazovala smlouvou ze dne [datum] (bez označení číslem smlouvy, předloženo jako naskenovaný dokument), kdy podle bodu I. odst. 2 přechází postupované pohledávky do vlastnictví žalobkyně až zaplacením úplaty postupiteli, což nebylo tvrzeno ani prokázáno. Navíc skutečnost, že na [právnická osoba] [název] [název] [název] byla pohledávka za žalovaným postoupena nebylo prokázáno, proto nemohlo dojít ani k následnému postoupení pohledávky na žalobkyni. 5. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem rozhodným pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně se soud nezabýval existencí nároku samotného a žalobu ve výroku I. zamítl v celém rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.