9 C 28/2022-31 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále též„ původní věřitel“) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru ze dne [datum], na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka]. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí úvěr v 96 měsíčních splátkách po [částka] při úrokové sazbě 11,40 % ročně. Tyto úroky jsou započítány již do splátek. Žalovaný měl začít se splácením od [datum], přičemž splátky jsou splatné vždy k 20. dni v měsíci. Úvěr byl poskytnut účelově na úplnou úhradu předcházejících dluhů. Žalovaný ovšem nehradil úvěr řádně a včas, a proto se dostal do prodlení. Poslední splátku zaplatil dne [datum]. Žalovaný tak porušil čl. 31 písm. d) Všeobecných obchodních podmínek a banka proto podle čl. 32 písm. d) podmínek předčasně zesplatnila ke dni [datum]. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka [částka], a to nesplacená jistina ve výši [částka], úrok ve výši 11,40 % ke dni [datum], úrok z prodlení k témuž dni ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka]. Po zesplatnění uzavřel žalovaný dne [datum] dohodu o splátkách, na základě níž se zavázal splácet dlužnou částku po měsíční splátce [částka]. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaný postoupena bankou na žalobkyni. K uvedenému dni činil dluh žalovaného částku [částka], které se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dluh je nadále podle dohody úročen ve výši 11,40 % ročně z dlužné částky. Žalovaný poté uhradil částku [částka] s tím, že tyto splátky byla uhrazena přednostně na příslušenství. Žalobce rovněž tvrdil rozhodné skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný ani po podání žaloby ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na základě listin předložených žalobkyní a obsahu spisu soud učinil následující skutková zjištění. 3. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru a pojištění schopnosti splácet uzavřené společností [právnická osoba] (dále též„ původní věřitel“ či„ banka“) soud zjistil, že uvedená banka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši [částka], který čerpal, jak vyplývá z dalších listin. Mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí úvěr v 96 měsíčních splátkách po [částka] při úrokové sazbě 11,40 % ročně. V této splátce je sjednán i měsíční poplatek za pojištění ve výši [částka]. Úroky jsou započítány rovněž do měsíčních splátek úvěru. Z úvěrové historie vyplývá, žýe žalovaný započal se splácením od [datum], přičemž splátky jsou splatné vždy k 20. dni v měsíci. Úvěr byl poskytnut účelově na úplnou úhradu předcházejících dluhů. Podle čl. VI smlouvy se žalovaný seznámil se všeobecnými obchodními podmínkami. Ty v čl. čl. 31 písm. d) čl. 32 písm. d) upravují práva banky při prodlení žalovaného s úhradou splátek a možnost předčasného zesplatnění úvěru. Ze žádosti o úvěr z téhož dne, lustrace žalovaného (viz vyjádření banky) a potvrzení o příjmu vyplývá, že banka řádně a s pečlivosti posoudila úvěruschopnost žalovaného pro poskytnutí úvěru za účelem konsolidace jeho závazků vůči bance. 4. Z dohody o splátkách a uznání dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že se žalovaný uznal z titulu shora uvedeného úvěru dluh vůči bance ve výši [částka] a zavázal se splácet tuto dlužnou částku po měsíční splátce [částka]. V případě prodlení více jak se třemi splátkami (viz čl. III bod 1. dohody) se stává dluh předčasně splatným. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena bankou na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. K uvedenému dni činil dluh žalovaného částku [částka], které se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Dluh je nadále podle dohody úročen ve výši 11,40 % ročně z dlužné částky. Žalovaný poté uhradil částku [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] soud zjistil, že byla žalobkyní odeslání výzva k zaplacení dluhu před podání žaloby. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl ke skutkovému stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně v rámci úvěru čerpal částku [částka] na konsolidaci předcházejících závazků vůči bance, ovšem nedodržel ujednané podmínky. Úvěr byl proto předčasně zesplatněn a žalovaný uznal tento dluh vůči bance dne [datum] a zavázal se jej splácet po částce [částka] měsíčně. Ke dni [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena bankou na žalobkyni. Jelikož žalovaný ani poté řádně nehradil dohodnutou splátku, byl dluh z dohody o splátkách předčasně zesplatněn a celková dlužná částka jistiny činí [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 11,40 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalovaným jako úvěrovaným a žalobkyní jako úvěrujícím byla platně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ o. z.“), podle které se žalovaný zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně cenu poskytnutého úvěru, a to spolu s dohodnutými úroky, přičemž se rovněž zavázal k zaplacení sjednaných poplatků podle sazebníku. Žalovaný úvěr čerpal, ale nedodržel ujednané podmínky. Žalobkyně prohlásila úvěr za splatný v souladu se smlouvou o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě závazků vzniklých na základě uzavřené smlouvy, za což žalovanému vyúčtovala ujednané poplatky pojištění. Žalovaný následně uznal dluh vůči bance, ovšem ani v tomto případě nehradil řádně splátky, a proto i tento dluh byl předčasně zesplatněn. Toto uznání dluhu bylo učiněno v písemné formě a z hlediska jeho vymezení (skutkové konkretizace úvěru, výše dluhu) je určité. To se týká i dohody o splátkách a dohody o ztráty výhody splátek podle § 1931 o. z. [příjmení] poté postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni a tuto skutečnost mu oznámila. Žalovaným v řízení neprokázal, ani netvrdil, úhradu všech svých závazků vzniklých na základě uvedené dohody o splátkách. Soud žalobkyni přiznal také požadovaný kapitalizovaný i běžící úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši požadované v žalobě. Soud stanovil lhůtu pro zaplacení nároku žalobkyně v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a vycházel z tarifní hodnoty [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], t.j. náleží mu odměna celkem ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po [částka] ke třem úkonům právní služby, tedy celkem [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení činí [částka].