9 C 72/2022-28 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 090,46 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 22 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím ve výši 18 894 Kč (příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Celková částka 40 894 Kč byla splatná ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč s poslední splátkou splatnou dne [datum]. Žalovaný ovšem smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 4 829,68 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a příslušenství. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 19 590,46 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 3 139,84 Kč (úrok z prodlení z jistiny od [datum] do [datum]), částky 21 183,62 Kč tvořené kapitalizovaným smluvním úrokem za dobu [datum] do [datum] ve výši 1 674 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 504,90 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 802,60 Kč, nesplaceným inkasním poplatkem ve výši 3 491,60 Kč a smluvního úroku ve výši za období po konečné splatnosti úvěru ve výši 4 709,76 Kč a další náklady na vymáhání ve výši 256 Kč. Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u smlouvy o úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl následující dokazování. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument opatřený podpisy a ověřovacími doložkami legalizace, podle kterého se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dohodly na převodu pohledávek ze smluv o úvěru, přičemž postupované pohledávky měly být označeny číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší pohledávky k rozhodnému dni, datem splatnosti a identifikačními údaji dlužníka (jméno, příjmení, rodné číslo) a seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem měl tvořit přílohu [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně potvrzuje, že žalobkyně zaplatila ujednanou cenu za postoupení pohledávek podle smlouvy. Z listiny označené jako KIE C/5 [číslo] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument obsahující tabulku označenou uvedeným kódem a firmou právní předchůdkyně žalobkyně, která obsahuje množství údajů týkajících se smlouvy [číslo] se jménem a údaji žalovaného. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené smlouvy žalobkyni; zásilka byla odeslána. 5. Z ostatních listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru [číslo] z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z Žádosti o úvěr a z Výzvy před podáním žaloby, soud k otázce aktivní legitimace žalobkyně nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Na základě provedeného dokazování k aktivní legitimaci žalobkyně soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla nějaké pohledávky na žalobkyni, ale nebylo prokázáno, že by mezi převáděnými pohledávkami byla také pohledávka vůči žalovanému. 7. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalovanému. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že seznam pohledávek měl být přílohou smlouvy, a to jako příloha [číslo] přičemž se mělo jednat o stranami podepsaný seznam pohledávek obsahující pohledávky označené údaji vymezenými ve smlouvě. Žádná taková příloha [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek však nebyla v řízení předložena. Pokud žalobkyně předložila elektronický dokument označený jako KIE C/5 [číslo] obsahující tabulku s údaji o předmětné pohledávce, nepostačuje to k učinění závěru, že právě tato pohledávka byla předmětem postoupení pohledávek podle předložené smlouvy, neboť se nejedná o přílohu [číslo] předpokládanou smlouvou o postoupení pohledávek. Předložený dokument obsahující tabulku vůbec není jako příloha [číslo] označen, neobsahuje požadované podpisy obou smluvních stran, obsahuje jiné než smlouvou předpokládané údaje a navíc jde o elektronický dokument, zatímco smlouva samotná byla předložena jako naskenovaná listina a oba dokumenty jsou výrazně vizuálně odlišné, což svědčí pro závěr, že jeden netvoří přílohu druhého. Pokud jde o Oznámení o postoupení pohledávky, nepostačuje pouhé oznámení o postoupení pohledávky (třebaže učiněné původním věřitelem) k prokázání postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Samotné oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je totiž pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje ani jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení (odlišně od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku). Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem rozhodným pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků