10 C 180/2023-21 — Okresní soud v Přerově

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu a neuhradil přirážku k jízdnému ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Dle smluvních přepravních podmínek je cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, povinen zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis [název předpisu] [název předpisu]. Bylo prokázáno, že žalovaný ve dnech [datum], [datum] a [datum] cestoval vozem městské hromadné dopravy žalobkyně, byl kontrolován a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Proto bylo žalovanému v souladu s tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami dopravního podniku ve spojení s tarifem dopravy uloženo, zaplatit přirážku k jízdnému ve výši [částka] a jízdné ve výši [částka] za každý jednotlivý případ. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou mu v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 2550 a násl. o.z. a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku za každý jednotlivý případ, výše přirážky je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami ve spojení s tarifem dopravního podniku. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný opakovaně porušil přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný přesto cestoval vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a přiznal žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla v řízení plný úspěch a má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů za soudní poplatek ve výši [částka], [měna] a paušální náhradu výdajů ve výši [částka] za 2 úkony dle ustanovení 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 2,3 a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto přiznal žalobkyni účelně vynaložené náklady ve výši [částka], které je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).