10 C 77/2023-25 — Okresní soud v Přerově

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je dodavatelem poslední instance na základě ustanovení § 12a až 12c zákona č. 458/2000 Sb. a dodávala žalované elektřinu do odběrného místa v důsledku pozbytí možnosti dodávat elektřinu původního dodavatele. Dodaná elektřina byla vyúčtována fakturou [variabilní symbol] za období od [datum] do [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum], na kterou žalovaná uhradila [částka], zbývá uhradit [částka]. Za odeslání upomínek byl žalované vyúčtován poplatek ve výši [částka] za každou upomínku, tj. celkem [částka]. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Z oznámení o zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že dosavadní dodavatel [název instituce] [název instituce], s.r.o. není schopen dodávat žalované elektřinu a žalobkyně jí bude dodávat elektřinu jako zákonem stanovený dodavatel poslední instance po dobu nejdéle 6 měsíců od [datum]. Z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od [datum] soud zjistil, že byl sjednán poplatek ve výši [částka] za upomínku s výzvou k úhradě. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. Z vyúčtování za elektřinu daňový doklad [číslo], [variabilní symbol] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované elektřinu za období [datum] – [datum] částkou [částka] splatnou dne [datum]. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka]. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky [částka]. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu jako dodavatel poslední instance do sjednaného odběrného místa. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [variabilní symbol] na částku [částka] splatnou dne [datum], na kterou žalovaná uhradila částku [částka]. Žalobkyně opakovaně žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky, a to výzvou ze dne [datum], [datum] a [datum]. Podle ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji [název instituce] [název instituce] [název instituce] bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Podle odst. 2 dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem vznikl právní vztah ve smyslu ustanovení § 12a a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Podle § 2079 a násl. o.z. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. V daném případě žalobkyně dodávala žalované elektřinu jako dodavatel poslední instance do sjednaného odběrného místa a žalovaná byla povinna uhradit cenu za dodanou elektřinu. Žalovaná tak doposud žalobkyni dluží celkovou částku ve výši [částka] za dodávku elektřiny do sjednaného odběrného místa. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná dlužnou částku uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení z této částky dle § 1970 o. z., neboť je zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti vystavené faktury. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud proto přiznal žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za situace, kdy předmětem právní služby je peněžité plnění ve výši [částka] s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 činí v daném případě [částka]. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 3 x [částka], tj. odměna ve výši [částka]. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po [částka] k těmto třem úkonům právní služby, tj. [částka]. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem tedy náklady řízení činí [částka].