16 C 324/2022-25 — Okresní soud v Přerově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení celkem částky 3.897,10 Kč s příslušenstvím, kterou podle žalobního tvrzení dluží žalovaná žalobci jako dodavateli poslední instance podle § 12a a § 12b odst. 2 energetického zákona č. 458/2000 Sb. ve znění platném od [datum] (dále jen energetický zákon), za dodávky plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v době od [datum] do [datum]. Žalobce vyúčtoval žalované cenu poskytnutých dodávek plynu vyúčtováním č. [variabilní symbol], znějícím na částku 3.897,10 Kč. Přes výzvy a předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 o.s.ř. (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti) a tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. 4. Soud v projednávané věci rozhodoval podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení neměli proti tomuto postupu soudu námitky. 5. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že stávající smluvní dodavatel [právnická osoba] pozbyl oprávnění dodávat zemní plyn a že od [datum] bude dodávat žalované plyn žalobce innogy [právnická osoba] jako dodavatel poslední instance podle § 12a energetického zákona. Žalobce dodával žalované plyn v období od [datum] do [datum] do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], který byla žalovaná povinna uhradit žalobci podle § 12b odst. 2 energetického zákona. Vyúčtováním č. [variabilní symbol] ze dne [datum] vyúčtoval žalobce žalované dodávku plynu v uvedeném období o objemu [číslo] kWh částkou 3.897,10 Kč, splatnou dne [datum]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná přes výzvu a předžalobní upomínku dlužnou částku 3.897,10 Kč žalobci uhradila. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona o dodavateli poslední instance, podle něhož je dodavatel poslední instance povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, a dále § 12b odst. 2 energetického zákona o podmínkách dodávky poslední instance, podle něhož zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. Požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7. Poněvadž bylo prokázáno, že žalobce jako dodavatel poslední instance dodal žalované do výše označeného odběrného místa v uvedeném období plyn, tyto dodávky plynu žalobce řádně vyúčtoval avšak žalovaná cenu plynu 3.897,10 Kč Kč žalobci nezaplatila, byla žalované podle § 12a odst. 2 písm. a) a § 12b odst. 2 energetického zákona uložena povinnost zaplatit žalobci uvedenou částku spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, t.j. celkem 300 Kč, a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Podle přehledu věcí vedených u Okresního soudu v Přerově žalobce uplatňuje i vůči dalším žalovaným obdobné nároky ve skutkově i právně obdobných věcech opakovaně na ustáleném vzoru. Z formulářových návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů je zřejmé, že návrhy se týkají typově stejných sporů a mají obdobnou strukturu, do níž se doplňují konkrétní údaje.