20 C 11/2023-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 3 194,66 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru č. B0001860219617450 uzavřené dne [datum] prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, zažádal o konkrétní úvěr a akceptoval smlouvu zadáním SMS kódu, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 1 900 Kč převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit nejpozději dne 16. 11. 202 společně s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 294,66 Kč, avšak neuhradil ničeho. Žalobkyně se nyní domáhá částky 1 900 Kč jako nesplacené jistiny a částky 1 294,66 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru, a dále se domáhá úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z celé dlužné částky od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr lustracemi v dostupných evidencích. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaný pak byl vyzván k plnění před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že existuje listina označená jako Smlouva o úvěru číslo B0001860219617450, která obsahuje ujednání o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému a jejich vrácení spolu s poplatkem 1 294,66 Kč právní předchůdkyni žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] dne [datum] poukázala 1 900 Kč, že existuje listina označená jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], a že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Soud však nemá za prokázáno, že by se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dohodly na převodu nějakých pohledávek, neboť smlouva o postoupení pohledávek není žalobkyní vůbec podepsána, a už vůbec ne, že by se dohodly na převodu pohledávky vůči žalovanému, neboť předložený seznam pohledávek zřejmě nepatří k předložené smlouvě. Soud dále nemá za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně nějak zkoumala úvěruschopnost žalovaného před tvrzeným poskytnutím úvěru, ani že by se právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným na poskytnutí nějaké peněžní částky dohodla. 4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Soud nemohl uzavřít, že by na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávek a předloženého seznamu pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku vůči žalovanému, neboť předně není smlouva o postoupení pohledávek ze strany žalobkyně vůbec podepsána, tedy není zřejmý projev vůle směřující k tvrzenému právnímu jednání. Nadto pak žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek obsahující seznam postoupených pohledávek jako přílohu [číslo] který je už na první pohled vizuálně odlišný od zbytku smlouvy a na rozdíl od ostatních příloh není ani jako příloha [číslo] označen. Působí také velmi nevěrohodně, že smlouva o postoupení pohledávek a přílohy 2 a 3 jsou předloženy jako naskenovaný dokument, zatímco seznam pohledávek je do dokumentu vložen jako elektronický dokument. Podle článku II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek pak mají být postupované pohledávky označeny názvem produktu, číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší pohledávky k rozhodnému dni, datem ukončení příslušné smlouvy o zápůjčce/nebo datem, ke kterému byl dluh vzniklý na základě takové smlouvy o zápůjčce prohlášen za splatný a identifikačními údaji o dlužníkovi v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, avšak seznam pohledávek předložený ke smlouvě o postoupení tyto údaje neobsahuje, neboť je z něj patrné pouze jakési referenční číslo, jméno a příjmení dlužníka, rodné číslo, variabilní symbol a částka (údaje jsou popsány anglicky). Ani pokud by smlouva o postoupení pohledávek obsahovala projevy vůle obou stran, by proto soud neuvěřil, že předložený seznam pohledávek je skutečně přílohou [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Závěr o platném postoupení pohledávek pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ ¨), je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalovanému, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu. 5. S ohledem na zamítnutí žaloby z důvodu chybějící aktivní legitimace žalobkyně se soud detailně nezabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje. Lze však přesto uvést, že žalobkyně poskytla pouze obecná tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a nenavrhla k této ex offo zkoumané skutečnosti žádné důkazy. Samotná předložená smlouva, byla-li vůbec uzavřena projevy vůle obou stran, pak obsahuje takové podmínky (o kterých dostatečně vypovídá RPSN v absurdní výši 20 241,70 %), že by z těchto důvodů byla tvrzená smlouva neplatná. 6. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měl žalovaný plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.