20 C 119/2023-24 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 3 120 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 820 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná byla vlastníkem vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], aniž by měla v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli tuto povinnost stanoví zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně je podle uvedeného zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu. Za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno nepojištěné, náleží žalobkyni částka 47 Kč denně ve smyslu vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tedy příspěvek za uvedenou dobu 60 dní činí 2 820 Kč. Dále žalobkyně požaduje poplatek 300 Kč na náklady spojené s uplatněním práva. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku a vyzvala ji k zaplacení před podáním žaloby. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Na tomto podkladě přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná byla nejméně v době od [datum] do [datum] vlastníkem vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]; provozovatelem vozidla byl [jméno] [příjmení]. K předmětnému vozidlu nebylo po uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Písemnou výzvou ze dne [datum] (odesláno [datum]) žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka uvedeného vozidla k zaplacení částky 3 120 Kč, a to částky 2 820 Kč jako příspěvku vypočteného z denní sazby 47 Kč a počtu dní 60 a dále částky 300 Kč jako nákladů na uplatnění. Lhůta k úhradě byla stanovena na 60 dnů od doručení výzvy. K úhradě žalobou uplatněných nároků byla žalovaná dále opakovaně vyzvána dalšími upomínkami a předžalobní výzvou. Nebylo prokázáno, že by žalovaná uplatněný nárok alespoň částečně uhradila. 3. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalované vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaná byla nejméně ve shora uvedené době vlastníkem shora uvedeného vozidla, a zároveň nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že by po uvedenou dobu bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. je k úhradě příspěvku do garančního fondu povinen vlastník a provozovatel společně a nerozdílně, je tedy na žalobkyni, zda požaduje uhrazení jen po jednom z nich nebo po obou. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaná povinna uhradit příspěvek ve výši 2 820 Kč odpovídající denní sazbě 47 Kč za každý den nepojištěného období (tj. za 60 dnů). K úhradě příspěvku byla žalovaná vyzvána v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a nebylo prokázáno, že by pohledávku uhradila. Proto je žaloba důvodná v rozsahu 2 820 Kč i v rozsahu požadovaného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost nároku nastala dne [datum] (při odeslání zásilky dne [datum] se s ohledem běžnou dobu doručování zásilka dostala do sféry žalované dne [datum] a při splatnosti 60 dní se nárok stal splatným [datum] a od následujícího dne je žalovaná v prodlení) a žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne [datum]. Soud shledal žalobu důvodnou také v rozsahu částky 300 Kč, neboť žalobkyni vůči žalované vznikl nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč ve smyslu § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě uplatněných nároků do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. O nákladech řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem 600 Kč za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými třemi úkony právních služeb ve výši celkem 300 Kč (100 Kč za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyni ve výši celkem 189 Kč. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je pak odůvodněno tím, že řízení (jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč) bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.