20 C 124/2023-27 — Okresní soud v Přerově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 12 922,86 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] se sídlem v [obec] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o úvěru č. S0004756029569956 byla uzavřena dne [datum] prostředky komunikace na dálku přes stránku [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, zažádala o konkrétní úvěr a akceptovala smlouvu zadáním SMS kódu, a na základě takto uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 17 000 Kč, kterou žalovaná obdržela převodem na účet, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím, a to s poplatkem za poskytnutí úvěru 10 774,85 Kč a s úrokem 1 094,97 Kč. Celková částka byla splatná ve 12 měsíčních splátkách po 2 405,82 Kč s poslední splátkou splatnou dne [datum]. Žalovaná ale smluvené podmínky porušila, neboť uhradila pouze částku 8 723,66 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a příslušenství. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 12 922,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, poplatku za poskytnutí úvěru 7 823,39 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 899,36Kč (úrok z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] po započtení úhrady 146,33 Kč), kapitalizovaného úroku 260,67 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 690Kč (39 Kč za odchozí dopis a 3 x 217 Kč za tři návštěvy u žalované). Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u smlouvy o úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobkyni a žalované bylo postoupení oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby, ale ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne [datum] v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. 3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění. 4. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a k tomu provedl následující dokazování. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument opatřený podpisy a ověřovacími doložkami legalizace, podle kterého se právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní dohodly na převodu pohledávek ze smluv o úvěru, přičemž postupované pohledávky měly být označeny číslem smlouvy, datem uzavření smlouvy, výší pohledávky k rozhodnému dni, datem splatnosti a identifikačními údaji dlužníka (jméno, příjmení, rodné číslo) a seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem měl tvořit přílohu [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek; žádná listina označená jako příloha [číslo] nebyla ke smlouvě přiložena. Účinnost postoupení pohledávek je vázána na úhradu kupní ceny; potvrzení o úhradě nebylo přiloženo. Z listiny označené jako KICREP [číslo] bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument obsahující tabulku označenou uvedeným kódem a firmou právní předchůdkyně žalobkyně, která obsahuje množství údajů týkajících se smlouvy č. S0004756029569956 se jménem a údaji žalované. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy č. S0004756029569956 na žalobkyni; zásilka byla odeslána [datum]. 5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo S0004756029569956 bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument, ve kterém jsou vyplněny údaje žalované jako klienta (bez uvedení telefonního čísla) a s právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující je ujednán spotřebitelský úvěr 17 000 Kč, celková splatná částka 28 869,82 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 2 406 Kč, úrok 12 % ročně, RPSN 200,36 % [ulice] listiny je uvedeno datum [datum], podpis za právní předchůdkyni žalobkyně a u jména žalované je uveden SMS kód. 6. Z ostatních listinných důkazů, a to z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze Splátkového kalendáře, z tabulky poplatků, úroků a splátek, z Potvrzení o platbě, z dopisu ze dne [datum], z dopisu Předání do advokátní kanceláře ze dne [datum], z Výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] (podací arch ze dne [datum]) a z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, soud k otázce aktivní legitimace žalobkyně nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 7. Na základě provedeného dokazování k aktivní legitimaci žalobkyně soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla nějaké pohledávky na žalobkyni, ale nebylo prokázáno, že by mezi převáděnými pohledávkami byla také pohledávka vůči žalované. 8. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Z předložených listin soud nemohl uzavřít, že by žalobkyně v důsledku postoupení pohledávky nabyla pohledávku vůči žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že seznam pohledávek měl být přílohou smlouvy, a to jako příloha [číslo] přičemž se mělo jednat o oběma stranami podepsaný seznam pohledávek obsahující pohledávky označené údaji vymezenými ve smlouvě. Žádná taková příloha [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek však nebyla v řízení předložena. Pokud žalobkyně předložila elektronický dokument označený jako KICREP [číslo] obsahující tabulku s údaji o předmětné pohledávce, nepostačuje to k učinění závěru, že právě tato pohledávka byla předmětem postoupení pohledávek podle předložené smlouvy, neboť se nejedná o přílohu [číslo] předpokládanou smlouvou o postoupení pohledávek. Předložený dokument obsahující tabulku vůbec není jako příloha [číslo] označen, neobsahuje požadované podpisy obou smluvních stran, obsahuje jiné než smlouvou předpokládané údaje, a navíc jde o elektronický dokument, zatímco smlouva samotná byla předložena jako naskenovaná listina a oba dokumenty jsou výrazně vizuálně odlišné, což svědčí pro závěr, že jeden netvoří přílohu druhého. Pokud jde o Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], nepostačuje pouhé oznámení o postoupení pohledávky (třebaže učiněné původním věřitelem) k prokázání postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Samotné oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je totiž pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje ani jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení (odlišně od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku). Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnostem rozhodným pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále detailně zabýval existencí tvrzeného nároku. 9. Nad rámec toho soud uvádí, že z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru nelze učinit závěr, že by žalovaná projevila vůli být touto smlouvou vázána. Na listině není žádný podpis žalované, a pokud je na ní uveden nějaký SMS kód, tak s ohledem na absenci telefonního čísla se nezdá pravděpodobné, že by mohl být zaslán žalované a ta ho mohla k podpisu smlouvy použít. Nadto je nutno upozornit, že by smlouva byla pravděpodobně neplatná s ohledem na absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, případně též s ohledem na nemravné úroky ve smlouvě ujednané (o tom svědčí už jen výše RPSN přesahující 200 %). 10. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla žalovaná plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků